Konec islamismu nebo jeho obroda?
Události v Egyptě nabraly v posledních týdnech nečekaný spád. Po odstavení egyptského prezidenta Muhammada Mursího se ve vězení ocitlo téměř celé vedení Muslimského bratrstva, k moci se naopak dostali lidé, kteří se odvolávají na boj proti islamismu. Co bude dění v Egyptě znamenat pro radikální proudy islámu?
Je s islamismem po posledním vývoji v Egyptě amen? Není to jisté. Prohrát bitvu neznamená prohrát válku. To vědí nejen generálové, ale i stratégové politických a ideových hnutí, jako je právě třeba Muslimské bratrstvo, jehož nedávný velký vliv je momentálně v troskách.
Tato islamistická organizace, která se zhruba na rok dostala k moci, nyní čelí nové perzekuci. Prezident Mursí, vzešlý z jejích řad a zvolený vloni ve svobodných volbách, byl po roce za velké podpory veřejnosti sesazen z funkce a protestní shromáždění na jeho podporu rozprášena. Nyní se postupně dostalo do vězení celé vedení této organizace, která je tím ochromena. Ale nejen to.
Muslimské bratrstvo mělo ještě docela nedávno u veřejnosti velkou vážnost, ať už kvůli desítkám let perzekuce ze strany starého režimu nebo díky své charitativní činnosti. Respekt je po neblahé zkušenosti s Bratrstvem u vlády ten tam. Lidem vadil neskrývaný hlad Bratrstva po moci, nezájem o egyptský národní zájem na úkor panislamismu i amatérský způsob řízení státu, který jen zhoršil bezpečnostní i ekonomickou situaci.
A protože Egypt, největší arabskou zemi, sledují všechny arabské státy, zdiskreditovalo se Bratrstvo i u mnoha lidí v Severní Africe a na Blízkém východě. Vidět to můžeme v Tunisku, kde se v posledních týdnech odehrávaly demonstrace proti vládě vedené islamistickou stranou An Nahdá, a to s přímým poukazem na události v Egyptě.
Také v dalších zemích, kde bylo Muslimské bratrstvo nebo jeho obdoby populární, ztrácí důvěru – od palestinského Hamasu až po jordánskou Frontu islámské akce. Bez ztráty květinky neprošla krizí ani turecká vládní AKP, která se kvůli věrnosti ideově spřízněným Muslimským bratrům rozhádala s egyptskou armádou i saúdskými vládci. Mocenský pád Bratrstva v Egyptě, společně s pádem mýtu o jeho bezúhonnosti a nezištnosti, je podle některých názorů předznamenáním velkého úpadku islamismu na celém Blízkém východě.
To však nemusí být tak docela pravda. Zaprvé proto, že Muslimské bratrstvo možná neumělo vládnout, ale umí přežívat v opozici. Dokázalo přežít mnohem větší represe, než jsou ty, které zažívá jeho vedení. Bratrstvo se tedy v podzemí spíše přeskupí a možná se naučí žít bez svého vedení, což je ještě nebezpečnější, protože bude třeba reagovat pružněji. Také se dá čekat, že Muslimští bratři v celém regionu zlomí hůl nad demokracií a zařídí se ve své cestě za mocí podle nových pravidel. I to z nich udělá větší riziko pro tamní vlády, které i nadále nebudou schopny uspokojit rostoucí poptávku po pracovních místech a služném živobytí.
Kromě toho se zdá, že drtivý způsob, jakým se egyptská armáda vypořádala s Bratrstvem, vyvolal u některých muslimů pocit hořkosti. A vytvořil poptávku po novém typu islamismu radikálnějšího, džihádistického typu, který v rámci Bratrstva zůstával na okraji. Černé vlajky Al Kajdy se objevovaly v posledních týdnech i na demonstracích příznivců sesazeného prezidenta Mursího. Zvýšil se také počet útoků na křesťany nebo na policejní stanice.
Je tedy možné, že politický islám toho druhu, který představovalo Muslimské bratrstvo, se na příští léta zdiskreditoval, ale část jeho sil byla vytlačena do ještě větších krajností. Bezpečnostní struktury v Egyptě s obavami očekávají návrat několika tisícovek Egypťanů, kteří bojovali v Sýrii – ti boj u sebe doma možná budou považovat za důležitější cíl než boj s alávity stovky kilometrů daleko.
