Krnovská synagoga se opět skví v plné kráse
V našem seriálu o židovských památkách opravených v rámci projektu 10 hvězd se dnes vydáme do Krnova. Ve Slezsku po několik století Židé žít nesměli, konkrétně z krnovského knížectví byli vypovězeni roku 1535. Novodobé židovské osídlení tam začalo až v polovině 19. století, v roce 1871 byla vybudována krnovská synagoga a o dva roky později židovský hřbitov.
Synagoga v Krnově jako jedna z mála synagog v Sudetech unikla vypálení během tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Přestože z Berlína přišel příkaz k jejímu zničení, městská rada složená ze sudetských Němců vymyslela lest, jak uvádí Jan Stejskal z občanského sdružení Krnovská synagoga.
„Krnovská synagoga byla přeměněna na tržnici zásluhou místních radních. Byly odstraněny všechny židovské symboly, ale stavba jako taková mohla být zachována a za války skutečně jako tržnice sloužila.“
Podvod byl tak dokonalý, že o vypálení krnovské synagogy psaly říšské i protektorátní noviny. Ve skutečnosti však byla vypálena pouze obřadní síň židovského hřbitova. Také období komunismu synagoga přečkala v poměrně dobrém stavu.
„Synagoga byla po válce nakrátko vrácena do rukou židovské obce, ale poválečná židovská komunita zdecimovaná událostmi holocaustu neměla sílu synagogu využívat, takže kolem roku 1960 došlo k formálnímu převodu synagogy na stát, a fungoval zde archiv.“
V roce 1997 zaplavila celý Krnov povodeň a synagogu vážně poškodila. Majitelem synagogy je teď Federace židovských obcí, která už v minulých letech zajistila opravu věží, oken či vitráží, ale na celkovou rekonstrukci neměla peníze. Tu umožnil až projekt 10 hvězd – Revitalizace židovských památek. Od konce 90. let se do synagogy snaží vracet život také občanské sdružení Krnovská synagoga.
„Synagogu, přestože byla zchátralá, se podařilo oživit, probíhaly tady koncerty, přednášky, výstavy a myslím si, že to byl jeden z impulsů, k tomu, aby tato synagoga byla také zařazena do projektu Revitalizace židovských památek. Nyní občanské sdružení po dokončené rekonstrukci synagogu opět převzalo a je jejím provozovatelem.“
Zvnějšku se novorománská synagoga podobá spíše kostelům než starým synagogám z období před zrovnoprávněním Židů. Souvisí to s tehdejší snahou Židů přizpůsobit se většinové společnosti. Interiéry synagogy jsou však v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů ze Španělska. A jak Jan Stejskal dodává, krnovská synagoga má také dvě technické zajímavosti.
„První je systém ventilace, kdy pod oknem jsou kovové větrací otvory a větracími mřížkami pod okny se dovnitř dostává teplý vzduch a stoupá nahoru. A pod stropy jsou umístěny větrací šachty, které ústí až nad střechu, a dochází k přirozené cirkulaci vzduchu bez toho, aby se otevírala okna. A druhou technickou zvláštností synagogy je systém bývalého plynového osvětlení. Je tady zčásti zachovalý rozvod svítiplynu k dřívějším plynovým lampám, které se nezachovaly, ale ten rozvod svítiplynu tady zůstal a je to jedna z mála staveb, kde je takovýto rozvod svítiplynu k vidění.“
Budova krnovské synagoga je dokladem prosperity místní židovské komunity, z jejíchž řad vzešla řada podnikatelů a osobností. I proto je v ní umístěna stálá expozice na téma Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci.
„Při rekonstrukci synagogy se nám ve věži podařilo objevit pamětní listinu z roku 1872, kde jsou zaznamenána jména nejvýznamnějších dárců, kteří přispěli na stavbu synagogy. A právě mezi těmi dárci byl kromě císaře Františka Josefa i Salomon Rotschild, majitel Vítkovických železáren. A právě osobnost Salomona Rotschilda pro nás byla impulzem k tomu, abychom vybrali téma Židovských průmyslníků.“
V expozici najdeme i další zvučná jména, například zakladatele továrny Koh-i-noor a vynálezce patentky Jindřicha Waldese, zakladatele likérky Rudolfa Jelínka, vynálezce bylinného likéru Praděd Sigmunda Gesslera či průmyslníka Emila Kolbena.
