V čase stráveném s dobrovolníkem pacienti nemusí myslet na svou nemoc, baví se, laškují, žertují a vyprávějí si příběhy

7. únor 2015

Ve středu si budeme připomínat Světový den nemocných, který každoročně připadá na 11. února a slaví se od roku 1993 na popud papeže Jana Pavla II. My se při té příležitosti vydáme do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, kde se pacientům snaží zpestřit pobyt na lůžku dobrovolníci, kteří tam pravidelně docházejí. Každý z nich pacientům týdně zdarma věnuje obvykle dvě hodiny svého času. Dobrovolnický program nemocnice zajišťuje ve spolupráci se zapsaným spolkem Lékořice.

Dobrovolnický program existuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze od roku 2009. Tehdy začínal ve třech lidech. Současný stav popisuje koordinátorka dobrovolnického programu Martina Krynská.

„V tuhle chvíli máme 38 dobrovolníků, a když bych hovořila o číslech za loňský rok, tak s pacienty strávili celkem 970 hodin čistého času.“

Pacienti považují návštěvy dobrovolníků za velký přínos, jak popisuje Lenka Losonská, staniční sestra na interní hematologické klinice.

Dobrovolnice Lada s pacientem oddělení dětských popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

„Ta hodina času, kterou tam dobrovolník stráví, je ta hodina, po kterou oni nemusí myslet na svoji nemoc, kdy se baví, laškují, žertují, vyprávějí si příběhy a je to hodina času, kterou mají sami pro sebe a nemusí myslet na to, že jsou nemocní, že je druhý den čeká chemoterapie, že můžou za týden umřít. A je to pozitivní věc.“

Na kliniku, kde Lenka Losonská dělá staniční sestru, docházejí dvě dobrovolnice, ale zájem pacientů je prý daleko vyšší.

„Ti pacienti toho vyžadují víc, chtějí víc kontaktů s někým jiným, s někým, kdo se o ně nestará, protože my jsme pořád ti, kdo je v podstatě trápí, kdo jim dávají léky, kdo jim ubližuje, kdo jim zavádí kanyly... Ale ten dobrovolník je pro ně takové světlo toho dne. Přijde a povídá si s nimi o věcech, které je zajímají, které je baví, které mají rádi, takže je to pro ně rozptýlení. Takže čím víc, tím líp.“

Dobrovolník Radek Hladík dochází do nemocnice jednou týdně na jednu hodinu a za tu dobu si obvykle stihne popovídat s pacienty ve dvou pokojích.

Dobrovolnik Radek (uprostřed) vystoupil na benefičním večeru Pomáhání nebolí

„Je to většinou tak půl hodinka na jeden pokoj, ale někdy se mi stane, že si třeba popovídám celou tu hodinu i s jedním pacientem v pokoji, ale někdy to ani nevypadá tak, že si povídám s jedním, protože ostatní poslouchají a docela často se přidávají. A pokud se tam vyskytnou také návštěvy, tak se přidávají i návštěvy.

A jakým způsobem se dobrovolník pacientovi představí?

„Když přijdu do pokoje, představím se jménem, řeknu, že jsem ze sdružení Lékořice a že nabízím popovídání si o čemkoliv. Podotknu, že to nebude povídání o zdravotním stavu, ale jinak témata jsou napříč vším. Většinou ze začátku probereme historii, koníčky, domácí mazlíčky, politickou situaci, ale od té většinou odcházím, protože se může stát, že se názorově rozejdeme. A pak když se dostaneme k tomu správnému tématu, tak u něj zůstaneme a jsou to většinou hodně krásná vyprávění, zvlášť o historii nebo o tom, jak se žilo dříve, protože já jsem si čtyři povídal s pacienty na oddělení léčebny pro dlouhodobě nemocné a teď už půl roku docházím na oddělení septické chirurgie, kde se popovídám i s mladšími pacienty, ale na tom oddělení LDN to byly někdy opravdu mimořádné zážitky.“

Dobrovolnice u dětského pacienta ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady

Na otázku, zda se v rozhovorech mezi dobrovolníky a pacienty občas vyskytuje i tematika náboženství, odpovídá koordinátorka dobrovolnického programu Martina Krynská.

„Samozřejmě protože člověk není jen biologická bytost a i pro tohle máme dobrovolníky. Máme řadu dobrovolníků, kteří jsou faráři nejrůznějších denominací, nejlépe spolupracujeme s Církví československou husitskou. A když pacient projeví zájem o tento typ rozhovoru, tak si s ním přijdou popovídat. Nebo si pacienti vyžádají svého pana faráře, což jim samozřejmě velmi rádi zprostředkujeme.“

Canisterapeutický pes u pacienta Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Kromě rozhovorů mohou dobrovolníci nabídnout pacientům například výtvarné dílny, sledování filmů nebo písničky na přání.

Spustit audio