Židé se v Evropě cítí stále méně bezpečně a stěhují se do Izraele

Podle průzkumu americké Ligy proti hanobení letos negativní názor na Židy připustilo 17 % Francouzů, 29 % Španělů a Italů nebo 21 % Belgičanů, ale i 67 % Řeků, 37 % Poláků a 40 % Maďarů.

Nejvíc útoků je ve Francii – v letošním roce, kdy hned v lednu došlo k atentátu na pařížský košer supermarket, jejich množství stouplo o 84 % oproti loňsku.

Předseda Rady židovských obcí ve Francii Roger Cukierman má policejní ochranku a cestuje v obrněném automobilu.

Od roku 2009 se z Francie vystěhovalo přes 20.000 Židů do Izraele, z toho 7200 jen vloni.

Letos už před listopadovým vražděním alija zesílila o čtvrtinu. Podle průzkumů ji zvažuje 80 % z půl milionu francouzských Židů. Někteří z už vystěhovaných dokonce tvrdí, že se v Izraeli cítí bezpečněji, přestože tam už přes dva měsíce pokračují teroristické útoky.

Vrchní rabín Bruselu Albert Guigui prohlásil, že v Evropě už pro Židy není místo. Židé se bojí nosit na veřejnosti kipu či Magen David i chodit do synagogy a modlí se raději doma.

Při nedávném zátahu na teroristy, kdy byl Brusel několik dní zcela ochromen, byly zavřené i synagogy – poprvé od druhé světové války, zdůraznil Guigui.

Také belgičtí Židé, kterých je asi 50.000, odjíždějí stále častěji do Izraele, Kanady a Spojených států.

Německá Ústřední židovská rada vyzvala vládu, aby omezila příliv uprchlíků, protože muslimové si ze svých kultur přinášejí nenávist vůči Židům a mají potíže s integrací do společnosti.

Ještě v září přitom předseda německé židovské obce Josef Schuster zdůrazňoval nutnost uprchlíkům pomáhat. Teď rovněž připomněl, že běženci přicházejí ze zemí, které jsou nepřáteli Izraele, a nenávist proti němu pak obracejí proti evropským Židům.

Počet antisemitských incidentů v Evropě, včetně Německa, například výrazně vzrostl po loňské izraelské válce proti palestinskému teroristickému Hamásu v pásmu Gazy. Demonstranti v Essenu, kteří se tehdy pokusili vypálit synagogu, provolávali hesla jako „Židé do plynu“.

Schusterovu výzvu k omezení počtu běženců podpořil i předseda židovské obce Rakouska Oskar Deutsch, jehož země má s růstem antisemitismu stejné zkušenosti.

V evropských státech také sílí neonacistické strany, a řada z nich je dokonce v parlamentu. Existují i vysocí politikové, kteří nepřestávají Židům připisovat vinu za všechny problémy světa.

Podle švédské premiérky Margot Wallströmové nebo předsedy holandské Socialistické strany Jana Marijnissena prý za pařížské listopadové útoky může izraelsko-palestinský konflikt – rozuměj Izrael.

A většina Evropanů je dnes přesvědčena, že Izrael představuje větší hrozbu pro světový mír než Írán nebo Severní Korea.

Evropští židovští představitelé jsou pesimističtí – podle nich Židy v Evropě čekají ještě horší časy.