Rekonstrukce betlémského Chrámu Narození Páně přinesla několik objevů
Betlémský Chrám Narození Páně se konečně opravuje. Od 15. století do něj zatékalo, v roce 2012 ho UNESCO zařadilo na seznam ohrožených památek. Starají se o něj tři křesťanské komunity, františkáni, řečtí pravoslavní a arménská církev. Při současných opravách se vědcům povedlo hned několik objevů.
Do Chrámu Narození Páně v Betlémě už nezatéká. Restaurátoři a odborníci na dějiny umění také zjistili, že část stropních trámů pochází z 15. a ze 17. století. Zásadní bylo zjištění, že mezi sloupy jsou trámy z šestého století. To potvrzuje, že baziliku dal postavit císař Justinián. Vědci se zaměřili také na mozaikovou výzdobu a mezi okny objevili pod silnou vrstvou malby mozaiku anděla, říká kunsthistorik Michele Bacci:
„Objev anděla byl asi nejzajímavější a nejsilnější moment celého současného restaurátorského zásahu. Já jsem o tom napsal článek do odborného periodika, které vychází v Česku a jmenuje se Convivium. Vrátil se nám tím podstatný díl mozaiky po více než 150 letech.“
Podařilo se také objasnit, z kterého období mozaiky v betlémské bazilice pocházejí:
„Právě z období křížových výprav pochází jediný psaný doklad o tvorbě mozaik. Jedná se o řecko-latinský nápis, který se vine apsidou betlémského Chrámu Narození Páně a který zmiňuje dva různé objednavatele mozaikové výzdoby. Prvním je byzantský císař Emanuel Comnenus, druhým potom jeruzalémský král Amalrik I. Zmiňuje také přítomnost biskupa Rudolfa. Mozaiky tedy vznikly jako spolupráce východní a západní církve. A to kolem roku 1169 – tento letopočet je také součástí nápisu.“
Zajímavé je, že na výzdobě betlémského Chrámu narození Páně spolupracovali dva umělci – Řek Efraim a Syřan Basil:
„Z nápisu v bazilice víme, že celý cyklus koncipoval jistý Řek jménem Efraim. Doplňující řecko-syrský nápis zmiňuje arabského, konkrétně syrského křesťana Basila. Ještě k té dataci; to, že mozaiková výzdoba vznikla mezi léty 1150 a 1169, potvrdily technické analýzy a chemické rozbory různých částí mozaiky. Z toho také vyplývá, že celý cyklus vznikl jako jednotné dílo.“
Objevení anděla na mozaice v betlémské bazilice je významné pro dějiny umění, ale i pro vědce osobně, vysvětluje odborník na dějiny umění Michele Bacci:
„Představte si to z mojí perspektivy: já jsem historik umění a už se mi v životě určitě nestane, abych viděl znovuobjevení, znovuzrození mozaiky z 12. století. Kromě umělecké formy ztvárnění anděla je tu ještě jeden důležitý aspekt pro obecné dějiny umění. Tato mozaika dokazuje výjimečnost situace v Betlémě v době vzniku mozaiky. Spojily se tam různé kultury, aby dohromady vyzdobily místo, které bylo klíčové pro křesťanství.“
Betlémská bazilika nebyla důležitá jen pro křesťanský svět. Kromě křesťanských poutníků do Betléma chodili také muslimové.
„Ano, Betlém je důležitý pro vícero náboženství. Basilika se nám zachovala s minimálními úpravami. A to díky tomu, že nikdy nebyla vypleněná nebo poničená, na rozdíl třeba od Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. To ukazuje, že kolem Betléma existovala pro nás možná nečekaně vstřícná atmosféra, kdy docházelo k setkávání různých náboženství. Máme zprávy už z desátého a následujících století, že muslimští poutníci chodili do betlémské baziliky.“
V jižní příčné chrámové lodi měli malou mešitu. Svým způsobem mají muslimové vliv na baziliku dodnes. Betlém se nachází na území palestinské autonomie a právě pod patronátem její správy rekonstrukce probíhá.
