Myšlenka spasitele a mesiáše vyrostla z židovství, říká vrchní zemský rabín Karol Sidon
Víte, jak se pozná, že Ježíš Nazaretský byl Žid? Podle toho, že žil s rodiči až do třiceti let, převzal podnik svého otce, o své matce byl přesvědčen, že je světice, a ona si o něm myslela, že je bůh..
„Samozřejmě se mi velice často stává, že se na mě lidé obracejí s tím, jak to my Židé máme s tím Ježíškem jako mesiášem, respektive Pánem Bohem. Pokud jde o to mesiášství, tak i my čekáme mesiáše.“
Ujišťuje vrchní zemský rabín Karol Sidon v poslední den svátku Chanuka. Vánoční čas obrací pozornost nejen křesťanů k postavě Ježíše. Jak na něj ale nahlíží judaismus?
„Pokud máme mluvit o židovských pohledech na postavu Ježíše, tak je třeba si především uvědomit, že ta postava je dána literárně a přinejmenším pro nás jako Židy spíš záleží na tom, do jaké míry ji kdo pokládá za historickou a pro sebe třeba i za závaznou. Pokud jde o tu závaznost, tak pokud vím, tu Židé přenechávají křesťanům, protože nejsou křesťané.“
Také pohled, který přináší historikové, významně přispívá k chápání role Ježíše v judaismu. Rabín zvláště vyzdvihl badatelský odkaz profesora Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Davida Flussera.
„Od svého počátku patří Ježíš ke skupině heretiků, která působila v jeho době, což je potvrzeno i Josefem Flaviem. Nebo David Flusser jako věřící žid chápal tu postavu Ježíše jako historickou a zařazenou do jeho doby s tím, že ho pokládal za výjimečnou osobnost ve své době, ale nikoli za mesiáše nebo Pána Boha.“
Postava křesťanského spasitele je výzvou i pro židovství, potvrzuje vrchní zemský rabín.
„Pokud jde o mě, tak jsem si tyto problémy musel řešit nejdříve víceméně samostudiem. Napsal jsem potom knihu Evangelium podle Josefa Flavia, a překvapilo mě na tom, jak na knihu reagovali sami křesťané a sekulární lidé, Češi sekulárního ražení.“
Sidon popisuje reakce na svou ježíšovskou knihu následovně:
„Kupodivu ti křesťané, kteří byli také asi lépe informováni, to brali jako určitý hlas, který stojí za zamyšlení, a vůbec je to nenervovalo, zatímco ti zdánlivě sekulární se cítili tím být potrefeni, že jim někdo vzal něco, v co vlastně nevěří.“
Sama idea spasitele a mesiáše má podle rabína své pevné kořeny právě v židovství.
To je v podstatě taky myšlenka, která vyrostla z židovství od samotných základů, čili si té myšlenky také velice ceníme, a neradi si ji necháme brát. V tomto směru nám nezbývá nic jiného, než na tu otázku odpovědět: ‘Tak si věřte, čemu vy chcete, my si věříme v to, co si myslíme, že je správné’.“
Vyřešil mesiášské dilema judaismu a křesťanství vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Tolik židovská anekdota, které se můžeme zasmát. Ježíšovo židovství ale přineslo Židům během dvoutisíciletých dějin křesťanské církve nemalé potíže. Jak se na Ježíše dívají Židé dnes? Na to odpovídá vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon.
