24. ledna  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Leo Pavlát: Svátek Tu bi-švat je oslavou přírody

Obrázek k svátku Tu bi-švat z workshopu s dětmi v Židovském muzeu v Berlíně - Foto: Nadja Rentzsch,  Židovské Muzeum v Berlíně

Obrázek k svátku Tu bi-švat z workshopu s dětmi v Židovském muzeu v BerlíněFoto: Nadja Rentzsch, Židovské Muzeum v Berlíně

Je to pár dní od chvíle, kdy jsme slavili začátek roku podle občanského kalendáře. Židé mají podle svého kalendáře nové roky dokonce čtyři. Na podzim vítají nový židovský kalendářní rok, na jaře nový rok pro určení svátků a na sklonek léta připadal v biblických dobách nový rok pro odvádění desátků ze skotu. Posledním židovským novým rokem je Nový rok stromů, svátek Tu bi-švat. Ten se slaví od nejstarších talmudských dob 15. dne měsíce švat. A začíná právě dnes večer.

Je člověk odpovědný za zemi, na které žije? Hebrejská Bible má za to, že ano. Židé tak již před téměř 3000 lety počítali od poloviny měsíce švat roky pro odvod desátků z ovocných stromů. Pozůstatkem této zvyklosti je dodnes vědomí, že lidé nesou zodpovědnost za zemi, kterou Bůh stvořil.  

Svátek Tu bi-švat toto připomíná a dává přitom vyniknout poutu židovského národa k Zemi Izraele, dědictví předků. Symbolem tohoto sepětí se na Tu bi-švat stal právě strom: se svými hlubokými kořeny, krásou, plody. Těmi si Židé i mimo historickou vlast od starověku připomínají biblickou zemi.  

K oslavě svátku proto patří především slavnostní tabule s plody Země Izraele. Tradičně je jich sedm: koláčky a jiné zákusky z ječmene a pšenice, vinné hrozny, datle, fíky, olivy a granátová jablka. Bývá však zvykem přidat i pomeranč, kokos, ořechy, mandle, svatojánský chléb. Požehnáním těchto plodů a oslavnými písněmi na Erec Jisrael je žehnána i země sama.  

V prostředí židovských mystiků v Safedu ve Svaté zemi se ve středověku vyvinula tradice zvláštního obřadu. Uvedené pokrmy obdařené symbolickým smyslem se během tubišvatové hostiny jedly – a i dnes je tato zvyklost živá – za doprovodu zvláštních modliteb v pevně stanoveném pořadí, v souladu s kabalistickou symbolikou Stromu života. Ten totiž člověk coby mikrosvět sdílí podle kabalistů s celým vesmírným stvořením.  

Od počátků sionistického hnutí v 19. století svátek Tu bi-švat, Nový rok stromů, nabyl ještě další podoby: odkazuje ke kultivaci izraelské země a péči o ní, provází ho vysazování nových stromů. Tento aspekt se stal ještě výraznější po vzniku židovského státu, v němž svátek Tu bi-švat získal obecně ekologický význam.  

S tímto pojetím se ztotožňuje i Židovský národní fond, organizace založená již před 115 lety. Svátek Tu bi-švat je i pro její českou pobočku každoroční příležitostí k prohloubení pouta mezi českými Židy a Izraelem. Příspěvky napomáhají zúrodňovat pouště, čistit vody, zalesňovat, a to ať již pohoří Karmel či rozšiřovat Český les v Negevské poušti.  

Hle, jak svátek Tu bi-švat, Nový rok stromů, neoslovuje jen věřící. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas