Židé se v Polsku cítí bezpečně navzdory rozšířenému antisemitismu, říká Konstanty Gebert
Evropa se už zase dívá směrem k Polsku. Důvodem jsou rozsáhlé – a kontroverzní – změny politického systému, které provádí strana Jaroslawa Kaczyńského. Jak se v dnešním Polsku žije Židům? Na to se ptáme polského novináře, židovského aktivisty a někdejšího člena Solidarity Konstantyho Geberta.
„Jsme dnes malá komunita. Organizovaná židovská obec má 8000 členů v zemi, kde žije 38 milionů obyvatel. Máme ale všechny instituce, které zaručují židovský život. Máme židovské školy, synagogy, židovské noviny, představitele s egy velikými jak hangáry a v permanentním konfliktu mezi sebou, což je přesně to, co udržuje živou židovskou komunitu.“
Debatuje se v Polsku o ne vždy zrovna růžovém vztahu Poláků a Židů za druhé světové války?
„Ano, debata je obrovská. Poláci v podstatě objevují svou historii a nelíbí se jim. To jim nemůžu vyčítat. Je problém, když jste obětí. A Poláci trpěli hrozně. Když jste byli obětí, je velice těžké uznat, že jste byli také pachateli. Takže musíme být velice opatrní, abychom nemalovali obraz jen dvěma barvami. Většinou je šedý. A lidé se snažili přežít v nelidských podmínkách. To vždy musíme mít na paměti.“
Jak se dnes na Židy polská společnost dívá?
„To je velice složité. Na jedné straně se v Polsku cítíme naprosto bezpečně. Pobíhám po celé zemi s kipou na hlavě, a téměř nikdy jsem s tím neměl žádný problém. Zatímco v Paříži jsem zažil řadu surových fyzických útoků.
Na druhé straně je zde rozšířený antisemitismus, který polská společnost – na rozdíl od západní Evropy – toleruje. A to má paradoxní důsledky.
Když v západní Evropě řekne politik, že dobrý Žid je mrtvý Žid, tak to určitě znamená konec jeho kariéry. Může pokračovat ve fašistické straně, ale stává se nevolitelným. U nás to politici řekli, a když se zvedla kritika, odpověděli: ‚Jen jsem si dělal legraci, každý přece má smysl pro humor.‘ A tím to končí, nikdo si to ani nepamatuje.
Je současný polský antisemitismus nebezpečný?
„Na jedné straně je v Polsku tolerance k antisemitismu docela šokující. Na druhé straně to ale znamená, že když není za antisemitismus žádný trest, lidé, kteří vyjadřují antisemitské názory, možná zrovna mají jen špatný den. Protože jim za to nic nehrozí.
Je to, jako když postavíte hráz: většina země je suchá, ale za hrází je voda hodně hluboká. Když hráz nemáte, je voda všude, ale dosahuje jen po kotníky. A to je případ Polska.“
Dodává významný představitel polského židovstva Konstanty Gebert.
