Papež v Mexiku odsoudil vykořisťování Indiánů a drogové dealery
Způsob, jakým byli mexičtí Indiáni po celá staletí využíváni, i jejich vyloučení ze společnosti, odsoudil papež František při své návštěvě Mexika, kterou začal minulý víkend a vrátil se z ní ve čtvrtek.
Ciudad Juarez je jedno z nejnebezpečnějších měst v Mexiku. Leží jen kousek od hranic s USA. Kriminalita tu souvisí s drogovými kartely. Právě tudy proudí statisíce migrantů ze střední Ameriky i jiných zemí do Spojených států amerických. Právě zde sloužil František svou poslední bohoslužbu během návštěvy Mexika. Právě zde pranýřoval obchodování nespravedlnosti jako: zotročování, únosy, vyhošťování a obchodování s lidmi.
„Tato lidská tragédie, kterou představuje nucená migrace, je dnes globální fenomén. Tuto krizi, kterou lze měřit čísly, chceme my měřit jmény, příběhy, rodinami. Jsou to bratři a sestry, kteří odcházejí hnáni chudobou a násilím, obchodem s narkotiky a organizovaným zločinem. Kvůli mezerám v zákonech se rozrůstá síť, která pohlcuje stále více těch, kteří jsou v nouzi. (…) V mladých se radikalizuje nespravedlnost. Když se chtějí vymanit ze spirály násilí a pekla drog, jsou, jako maso na porážku, pronásledováni a napadáni. A co říci o mnoha ženách, kterým byl ukraden život? (…) Už nikdy smrt a vykořisťování! Stále je čas na změnu, stále existuje východisko a příležitost, stále je čas prosit o Otcovo milosrdenství.“
Cestou je prosit Boha o „dar obrácení“, „o otevřené srdce“ a o „dar slz, abychom prohlédli.“ je přesvědčený František. Obchod s lidmi a obchod s drogami jsou spojené nádoby. Podle neoficiálních údajů, které se neopírají o soudní výnosy, nýbrž o policejní statistiky, si drogová válka za posledních patnáct let vyžádala 100 tisíc úmrtí. Dalších 25 tisíc lidí je nezvěstných. Právě drogové dealery nazval František už na začátku své cesty po Mexiku obchodníky se smrtí a celý drogový byznys rakovinou, která požírá mexickou společnost. Vyzval také mexické biskupy, aby dali drogovým dealerům jasně najevo, že se nemohou považovat za dobré katolíky, když mají „ruce potřísněné krví a kapsy plné špinavých peněz“.
„Jedině církev, která dokáže chránit ty, co jí klepají na dveře, má právo mluvit o Bohu. Musíme umět chápat jejich utrpění a potřeby, jinak jim nedokážeme nic nabídnout.“
Papež na severu Mexika navštívil jednoho z největších mexických vězení.
„Někdy by se mohlo zdát, že si věznice předsevzaly uschopňovat lidi k dalšímu páchání trestných činů, místo aby podporovaly procesy rehabilitace, které umožňují řešit sociální, psychologické a rodinné problémy, které daného člověka dovedly k určitému postoji. Problém bezpečnosti se nevyřeší pouze tím, že budeme plnit věznice.“
Varoval papež. V Mexiku také znovu připomněl, že rodina ani dnes neztrácí na významu.
„Lepší je zraněná rodina, která se denně snaží uskutečňovat lásku, než společnost, která se roznemohla uzavřeností a pohodlností ze strachu před láskou. Lepší je rodina, která se stále znovu snaží začínat, než rodina a společnost, která je narcistní a posedlá luxusem a pohodlím.“
