Velikonoce jsou Ježíšovým vítězstvím nad zlem, lží a nenávistí
Velikonoce jsou našimi největšími svátky, 40 dní se na ně připravujeme. Mnoho lidí jim už ale nerozumí, zbylo z nich jen pár lidových zvyků.
Velký pátek jako státní svátek pro mnoho občanů nemá obsah. Opustili jsme křesťanské hodnoty a neznáme už kořeny své civilizace.
Pro Židy jsou Velikonoce svátky záchrany a svobody, slaví přátelství s Bohem. Jejich největším Učitelem života je Mojžíš.
My jsme bohatší o Ježíše. O Vánocích slavíme jeho narozeniny. Křesťanské Velikonoce jsou vrcholem jeho života. Ježíš nám nabídl osobní přátelství a vyučování k rozpoznávání dobra od zla. Ukazuje nám cestu k dobrému soužití s druhými a s Bohem.
Nesnížil se k nijakému zlu, a přesto jsme ho zlikvidovali. Věříme, že Bůh Ježíše rehabilitoval a vzkřísil ze smrti.
Ježíš se s námi nerozešel. Velikost Ježíšova přátelství přirovnáváme k obrazu manželství. Velikonoce můžeme přirovnat třeba ke slavení zlaté svatby. Jak se připravujeme na slavení zlaté svatby? Dáváme si do pořádku vztahy, ptáme se, jak si rozumíme s nejbližšími, jakými jsme manžely, rodiči, prarodiči, dětmi, vnoučaty. Obnovujeme vztahy i s dalšími lidmi. Ptáme se, nakolik si rozumíme s Bohem.
Velikonoce jsou největšími svátky, ale zároveň nás varují před naší nesnášenlivostí a nenávistí. Stále likvidujeme ty, kteří nám stojí v cestě nebo nás převyšují.
Připomínali jsme si křivé nařčení Leopolda Hilsnera z dvojnásobné vraždy a nenávist proti Židům. Hloupost a nenávist ale neskončila. 20. století se nenávistí „k těm druhým“, zalykalo. Dnes opět někteří nenávist rozdmýchávají.
Ježíš říká: „Cokoliv jste prokázali dobrého komukoliv, jako byste prokázali Bohu.“ To nás pozvedá. Velikonoce jsou Ježíšovým vítězstvím nad zlem, lží a nenávistí. Máme co slavit.
Autor je římskokatolický kněz z Letohradu.
