Masové přesuny lidí nejsou nový fenomén. 100 let staré příběhy židovských uprchlíků připomíná muzeum v Antverpách
V belgickém přístavním městě Antverpy stojí ve starém přístavu muzeum plavební společnosti Red Star Line. Návštěvníci se v něm dozvědí informace nejen o parnících, které brázdily Atlantik před sto lety, ale také příběhy jejich pasažérů.
„Plavební společnost převezla v letech 1871 až 1935 z Evropy do Ameriky 2 miliony lidí. Většinou uprchlíků. Emigrantů. V mnoha případech to byli Židé. Co všechno se dá ukázat na plavbách přes Atlantik, zjišťovala Magdaléna Trusinová. „Historické a společenské okolnosti se změnily, ale nechat všechno známé za sebou, odjet do neznáma a tam se pokoušet začít znovu, to je pořád stejně těžké.“
Vysvětluje An Lombaertsová, která má na starosti vzdělávací programy v antverpském muzeu plavební společnosti Red Star Line. Úvodní prostory muzea návštěvníky seznamují s faktem, že lidé migrovali odjakživa. Jejich příliv do Spojených států umocnila 1. světová válka. I tehdy utíkali z Evropy často Židé.
„Přijeli jsme vlakem. Bylo to poprvé, co jsem v něm jel. Pamatuji si, jak polští vojáci doráželi na mou matku. Chtěli to mimino, co držela v náručí. Mojí sestře bylo tehdy pět, šest, možná sedm týdnů. Matka ji chovala na rukách. Vojáci ji chtěli vzít a vyhodit z okna. Matka prosila, žebrala, brečela a nakonec si sundala snubní prsten, byl ze zlata, a dala jim ho. Sebrali ho a konečně ji nechali na pokoji. Vlak nás odvezl do Dantzigu, dnešního Gdaňsku. Odtamtud jsme jeli dalším do Antverp v Belgii.“
Než se cestující nalodili, museli projít důkladnou očistou, povinná sprcha trvala hodinu, následovala lékařská prohlídka. Mezitím se ve speciálních parních čističích sterilizovala veškerá zavazadla. Na několika místech budovy jsou dodnes vidět nápisy z tehdejší doby. Byly například v hebrejštině, ale i v dalších jazycích:
„Celkem v pěti jazycích. Z celkem dvou milionů lidí, kteří odjeli z Antverp do Spojených států, bylo mnoho lidí z východní Evropy. A asi jedna třetina z nich byli Židé. Takže nápisy byly v polštině, hebrejštině, němčině, angličtině, a co byl ten pátý jazyk? Moment, musím se podívat… – čeština! Toto varování je tu i v češtině.“
Nápis cestující varoval, že nemají nikomu dávat žádné peníze. Je to jeden z mála původních prvků v budově dnešního muzea. V expozici jsou zmíněné také příběhy slavných uprchlíků, jako byl Albert Einstein, popisuje ředitel Luc Verheyen:
„Jeho příběh je velmi zajímavý, plavil se s Red Star Line celkem třikrát a první dvě cesty absolvoval v první třídě. Einstein pracoval ve Spojených státech jako význačný vědec, a když v roce 1933 jel zpátky do Evropy, cestoval z Pasadeny Panamských průplavem do New Yorku a odtud lodí společnosti Red Star Line do Antverp. Ještě na palubě se dozvěděl, že nacisti zabrali jeho nemovitosti poblíž Berlína a že nemá kde v Německu bydlet. Okamžitě rezignoval na svůj post v německé akademii věd – použil k tomu hlavičkový papír společnosti Red Star Line. Svolal do Antverp velkou tiskovou konferenci, po přistání, byla to tehdy světová událost číslo jedna, že Albert Einstein musí prchat před nacisty.“
Albert Einstein tehdy zůstal v Antverpách několik měsíců a pak se plavil, opět s Red Star line, zpátky do Ameriky. Tentokrát ovšem druhou třídou jako výraz solidarity s vlnou židovských uprchlíků, kteří z Evropy utíkali před nacisty.
Hrozí Evropě vzestup antisemitismu? A proč opustili Jemen poslední Židé? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
Plavební společnost převezla v letech 1871 až 1935 z Evropy do Ameriky 2 miliony lidí. Většinou uprchlíků. Emigrantů. V mnoha případech to byli Židé.
Exodus v antverpském přístavu zachytil malíř Eugeen van Mieghem (1875–1930). Jeho díla, ale i plakáty společnosti Red Star Line a dobové fotografie antverpského přístavu vystavuje do 10. dubna 2016 pražská Galerie Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze.
