17. dubna  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Leo Pavlát: Kvas o Pesachu symbolizuje sklon ke zlému

Sederový stůl - Foto: Jana Šustová

Sederový stůlFoto: Jana Šustová

S pátečním počátkem šabatu začíná letos i svátek Pesach neboli Svátek překročení, nejstarší ze všech židovských svátků. Jeden jeho málo známý aspekt, skrytý za hebrejským slovem chamec, souvisí s kvasem.

Židovský Pesach je znám i jako svátek nekvašených chlebů. Ty připomínají spěch, s nímž podle Bible lid Izrael odcházel z egyptského otroctví. Neméně důležitý je však zákaz požívat během svátku cokoliv kvašeného. A co víc, nic kvašeného, tedy „chamec“, nemá ani v domě zůstat.  

Pálení chamecu - Foto: Břetislav Tureček

Pálení chamecuFoto: Břetislav Tureček

Praktikující Židé tak v souladu s ustanoveními biblické Druhé knihy Mojžíšovy odstraňují veškeré potraviny, které jsou s kvasem spojeny. A je jich pěkná řádka – s přihlédnutím k různým výrobním procesům zdaleka ne jen pečivo nebo pivo. Poslední zbytky chamecu jsou pak ráno před večerním začátkem svátku spáleny se zvláštním požehnáním.  

Co na první pohled vypadá jako negativní doplněk příkazu jíst nekvašené chleby, má svou působivou symboliku. Chamec, kvašené, totiž během Pesachu zosobňuje sklon ke zlému přítomný v každém z nás.  

Kvas jako protiklad nekvašených chlebů připomíná rozkladný proces, kterým působí na těsto; původně čistá směs vytvořená smícháním mouky, symbolu země, a vody, se nekontrolovaně mění, kypí.  

Učenci Talmudu přirovnali působení kvásku k vření v lidské duši, při němž zlo vychází na povrch; původní, přirozenou čistotu duše podřizuje svým rozkladným silám, v lidském nitru vzniká nesoulad.  

Ostatně i česky říkáme, že v někom „kypí hněv“, a vlastně tak vyjadřujeme to samé; je to přímý odkaz k hnutí nitra, v němž se vše neřízeně, neovladatelně bouří.  

Jestliže tedy Tóra Židy nabádá, aby v předvečer svátku Pesach hledali a odstranili vše kvašené i kvašení působící, vyzývá je k duchovní obrodě. Židé mají sami v sobě nalézt své chyby a poté je odstranit.  

Tato obroda se jich přitom netýká jen jako jednotlivců, ale i jako národa. Při svátku Pesach se Izrael, vyvedený Hospodinem na svobodu, ustavuje jako společenství zavázané Bohu. Odstraněním a zdržením se kvasu dávají Židé symbolicky najevo, že s touto velkou událostí spojují úplné mravní, fyzické i národní obrození.  

Z Egypta se Izrael vydává na velkou pouť do Zaslíbené země. Cesta k národní svrchovanosti je však pro Izrael úplná jen tehdy, pokud ji ve všech oblastech života provází vnitřní očišťující akt.  

Zavržení všeho kvašeného při svátku Pesach tak není jen jakousi kulinární libůstkou. Má věřící vést k tomu, aby svá srdce zbavili kvasu pýchy, nenávisti, neshod a vzpoury. Očištění vnější a vnitřní se stává počátkem, který má vést ke skutečnému vysvobození.  

Jak se žilo Židům za první republiky? A co pro nás připravil festival židovské hudby Mažif? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas