11. června  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Šavuot je svátkem darování Tóry a v Izraeli také svátkem první sklizně

Během svátku Šavuot je zvykem jíst mléčné potraviny. Na snímu jsou blinces – zapečené palačinky s tvarohem - Foto: Židovská liberální unie

Během svátku Šavuot je zvykem jíst mléčné potraviny. Na snímu jsou blinces – zapečené palačinky s tvarohemFoto: Židovská liberální unie

Od dnešního večera až do pondělí slaví židé Šavuot, který je v Izraeli svátkem první sklizně. Zároveň má i duchovní význam, protože je Svátkem Darování Tóry. A aby to nebylo tak jednoduché, říká se mu také Svátek týdnů, protože završuje pesachové období, a zároveň je jedním ze tří židovských poutních svátků.

Název svátku Šavuot se odvozuje od biblického příkazu odpočívat sedm týdnů od druhé pesachové noci, tedy od svátku vyvedení Izraelců z egyptského otroctví. Následující 50. den po Pesachu měli židé oslavit jako posvátný. Hebraistka Lena Arava-Novotná k tomu říká: 

Obraz ke svátku Šavuot, Avraham di Mordo z ostrova Korfu, 1733 - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Obraz ke svátku Šavuot, Avraham di Mordo z ostrova Korfu, 1733Foto: © Židovské muzeum v Praze

„Svátek Šavuot znamená v překladu Svátek týdnů, protože se počítají týdny po Pesachu, kdy se počítá omer. Slavíme ho 50. den po Pesachu, je to završení celého toho pesachového cyklu.“ 

Zatímco během Pesachu došlo k fyzickému osvobození lidu Izraele, svou duchovní svobodu získal až prostřednictvím darování Tóry na hoře Sinaj. A právě tuto událost svátek Šavuot připomíná. S tím se pojí i zvyk, že od předvečera svátku Šavuot až do ranní modlitby mají židé studovat. Nechodí tedy spát, ale bdí a připravují se na přijetí Tóry. 

„V Izraeli je tento svátek jeden z nejkrásnějších, respektive ty oslavy jsou jedny z nejkrásnějších, protože kromě tradičního jídla a pití, spojeného s konzumací mléčných výrobků, se organizují studijní noci, kdy se většina domácností otevře, zvou se různí rabíni, učenci, známí filosofové, ale i úplně obyčejní lidé, kteří komentují nějakou biblickou četbu nebo nějaký biblický či filosofický text podle toho, kde se pohybujete – jestli v ortodoxním prostředí, nebo v prostředí laickém. V každém případě je to dost neuvěřitelný svátek, protože jsou všude otevřené dveře a lidé mohou kamkoliv vstoupit, aniž by se nějakým složitým způsobem objednávali. Takže pro mě je ten svátek Šavuot spojený hlavně s Izraelem, kde na mě velmi zapůsobil.“ 

Během svátku Šavuot mají synagogy zvláštní výzdobu. 

„Protože je to svátek spojený s první úrodou, tak v Izraeli se tam dávají první klasy obilí a případně květinová výzdoba. V Česku máme do sklizně obilí ještě daleko, takže se tady na Šavuot synagogy většinou zdobí květinami, případně nějakými jinými prvky z přírody.“ 

Šavuot má také specifickou liturgii. Předčítá se při ní kniha Rút, která se pojí s obdobím sklizně a zároveň připomíná krále Davida. David byl totiž potomkem Rút, která jako cizinka přijala židovskou víru. 

„Právě v knize Rút jsou položeny základy spasitelského díla, můžeme to tak říct, celého toho davidovského rodu budoucích králů Izraele, protože Rút je považována za jeho pra-pra-pramatku, přestože byla sama konvertitkou. A to je velmi pozoruhodné, že si právě tohle na Šavuot připomínáme, že judaismu, to vyvolení, je věc Boží, a nabízí se zcela nečekaně a tak trochu zdarma – jako v případě Rút.“ 

Ke svátku Šavuot patří specifické pokrmy, v současném Izraeli především zmrzlina. 

„Na Šavuot se konzumují jídla bez masa, zejména mléčné zákusky, palačinky, různé druhy koláčů. Samozřejmě důležitou součástí je také med, protože mléko a med jsou symboly Erec Jisrael a jsou to také symboly moudrosti.“ 

Šavuot je jedním ze tří židovských poutních svátků. 

„Vedle Pesachu a Sukotu je to ten prostřední poutní svátek, což znamená, že ve starověku chodili židé do Jeruzaléma do chrámu na tento svátek.“ 

A právě Šavuot byl tím svátkem, kdy se po Kristově zmrtvýchvstání a nanebevstoupení sešli jeho učedníci v Jeruzalémě, kde na ně sestoupil Duch svatý. V křesťanském prostředí se tomuto svátku říká Letnice a slaví se 50 dní po Velikonocích. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas