Naše články se líbí spíš katolíkům než lidem mimo církev, říkají autoři satirického webu Tisíckráte
Vznik elektronické evidence hříchů, odstraňování kadidelnic nesplňujících emisní normy nebo pokuty od hygieny za nedostatek toalet pro kostely. To jsou témata, o kterých se mohli čtenáři v uplynulých týdnech dočíst na satirickém webu Tisíckráte. Jeho mottem je „Nikdo nám nepíše, co budeme diktovat“ a bere si na paškál především katolickou církev. Autory vtipných zpráv tvářících se jako seriózní zpravodajství jsou přitom především věřící lidé, aktivní v samotné církvi na nejrůznějších úrovních.
Otevře-li si čtenář v internetovém prohlížeči web Tisíckráte, spustí se automaticky melodie písně, po které je celý projekt pojmenovaný. „Píseň Tisíckráte pozdravujeme tebe je jedna z nejkrásnějších písní, která se v českých kostelech zpívá, a vyjadřuje to naši sounáležitost s církevním prostředím a má to skvělý zvuk,“ uvádí šéfredaktor vystupující pod pseudonymem Felix Culpa a zároveň žádá o zachování anonymity.
„Chceme mít nějaké soukromí, aby se na nás nelepily davy fanoušků a fanynek. A ten druhý důvod je, aby ti lidé, se kterými jsme v kontaktu v tom prostředí zůstali otevření a nemuseli před námi zatajovat určité skutečnosti. A další důvod je ten, že chceme, aby vepředu byla kvalita obsahu, ale my jako lidi – my se tím nechceme zviditelňovat osobně, ale chceme, aby ten projekt byl úspěšný.“
Vysvětluje volbu anonymity.
K vytvoření webu ho a jeho kolegy údajně inspirovala touha po seriózní žurnalistice z církevního prostředí. Během setkání totiž oba autoři většinu času zachovávají tvář investigativních novinářů odhalujících témata, o kterých se v církvi mlčí. Motivuje je i touha poznávat církev hlouběji, doplňuje kolega taktéž vystupující pod pseudonymem Felix Culpa:
„Minimálně úloha toho sebevzdělávání a vyhledávání různých informací o tom, co se děje, to mě naplňuje.“
Jejich humor ale už za pár měsíců fungování webu nejednoho člověka napálil.
„Pár ohlasů je takových, že není úplně pozitivních. Psala nám po zprávě o tom, že bude dělat přijímačky do kněžského semináře Scio, tak nám psala mluvčí Scia, že nikomu rozhovor nedávala, po dvou minutách nám napsala, že už se zorientovala, že to máme pěkně udělané,“
Uvádí šéfredaktor.
Čtenáře mají údajně z celé republiky i z nejrůznějších církví včetně těch protestantských.
„Lidem z katolického prostředí se ten web líbí, zatímco lidé z mimokatolického prostředí jsou z toho rozhořčení. Ono jim to potvrzuje určité stereotypy o katolické církvi – například že je církev hrabivá, a proto chce kněze převést na OSVČ. Ale to nás netrápí, třeba si o tom něco zjistí,“ doplňuje Felix Culpa.
Články se v minulosti dotknuly České biskupské konference, katolických tiskovin či známých osobností církve, přičemž některé z nich působí na brněnském biskupství. Jeho mluvčí Martina Jandlová přiznává, že už se setkala s několika zmatenými čtenáři.
„Několikrát jsem musela vysvětlovat, co je pravda a co je humor. Že oni dostali třeba odkaz na jeden konkrétní článek, a když je to vytrženo ze souvislosti, tak to brali opravdu jako vážnou věc, která může něco ohrozit, a s tím máme trošku problém.“
Cílem autorů je ale pobavit a ne zesměšnit.
„My to opravdu nechceme dělat zle, nechceme, aby ta žurnalistika někoho zraňovala. Pokud se to někoho dotkne, tak nás to mrzí. Ale my se řídíme slovy Bible – kdo může pochopit, pochop.“
Uzavírá šéfredaktor v utajení.
