28. srpna  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Oskar Baum: neprávem zapomenutý Pražan

Spisovatel Oskar Baum při práci, 20. léta 20. století - Foto:  Ateliér Wildt. Praha,  Židovské muzeum v Praze, Wikimedia Commons, Public domain

Spisovatel Oskar Baum při práci, 20. léta 20. stoletíFoto:  Ateliér Wildt. Praha, Židovské muzeum v Praze, Wikimedia Commons, Public domain

Když se řekne „židovská Praha“, miliony lidí ve světě si vybaví Franze Kafku – a pak už nikoho. Kolem tohoto slavného spisovatele ale žila řada pozoruhodných lidí. Jedním z nich je Oskar Baum, spisovatel, básník a hudebník.

Život ve tmě, tak se jmenuje nejznámější román Oskara Bauma, slepého umělce, který se rozhodl vést svůj vlastní život v co nejjasnějším světle. Jeho osudy a dílem se zabývá Emmy van Swaaij z Nizozemska, která o Baumovi hovořila na půdě Židovského muzea v Praze: 

„Byl to člověk, který byl velmi zvědavý a také životaschopný. Oskar Baum měl velmi pozitivní postoj k životu a byl velký bojovník. Chtěl, aby ho lidé vnímali prostřednictvím jeho práce, nikoli jeho zranění. Hodně lidí ovlivnil svými názory, ale také svým aktivním životním postojem.“ 

Oskar Baum v dětství oslepl po úrazu, který mu způsobil jiný chlapec za to, že u něj viděl německou knihu. Baum se ani potom nevzdal zájmu o literaturu a psal romány, básně a také řadu hudebních kritik. 

Tento Kafkův generační souputník, narozený ve stejném roce 1883, byl jedním z předních představitelů pražské německy psané literatury, angažoval se v sionistickém hnutí, zajímaly ho etické otázky i společenské postavení žen. Ve 30. letech byl též předsedou sdružení na pomoc uprchlíkům z Hitlerova Německa. 

Část Baumova literárního odkazu zůstává nezpracována i proto, že je v Braillově písmu. Emmy van Swaaij, povoláním překladatelka a průvodkyně hluchoněmých a hluchoslepých lidí, Baumovy záznamy číst dokáže: 

Baumův slavnější kamarád Franz Kafka v roce 1906 - Foto: Zenodot Verlagsgesellschaft mbH

Baumův slavnější kamarád Franz Kafka v roce 1906Foto: Zenodot Verlagsgesellschaft mbH

„Používám materiály, které jsou v Židovském muzeu v Praze, kde je několik kartonů dokumentů. Existují také texty, které o Baumovi napsali jeho přátelé ve svých vzpomínkách nebo korespondenci. Řada písemností byla ztracena nebo zničena během války, ale stále se vynořují nečekané materiály,“ vysvětluje Emmy van Swaaij. 

Oskar Baum zemřel nečekaně v roce 1941 v Praze po nezdařené operaci, jeho žena Margarete zahynula o dva roky později v Terezíně. Poválečná léta už zájmu o pražskou německou literaturu příliš nepřála. A jak se Emmy van Swaaij dostala k osobě Oskara Bauma? 

„Je to trochu zvláštní avždy to vyprávím s určitou opatrností. Nejdříve jsem měla o Oskaru Baumoviněkolik snů, aniž bych věděla, že takový člověk existoval, například jsem hrála na varhany v synagoze. A pak jsem zjistila, že opravdu žil a hrával v pražské Jubilejní synagoze. Řekla jsem si, že když může platit kvantová fyzika, můžu věřit i tomuhle,“ říká. 

Emmy van Swaaij nahrála v němčině audio verzi Baumova románu Život ve tmě a nyní pracuje na vlastní knize, v níž bude vystupovat i Oskar Baum. Jeho životní poselství charakterizuje slovy: Snažil se být co nejlepší verzí sama sebe. 

Vědí dnes lidé o Židech více než před dvaceti lety? A proč byly ve středověku židovské dívky vzdělanější než křesťanské? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu. 

Autor:  Jan Fingerland

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas