Leo Pavlát: Židé slaví Nový rok bez bujarého veselí
Nový rok je v židovském cyklu svátků přítomen jako Jom ha-din, neboli den soudu. V souladu s talmudskou tradicí se tak vyjadřuje idea, že v deseti dnech od Nového roku do Dne smíření Bůh jako Nejvyšší soudce rozhoduje o osudu každé lidské bytosti.
Podle židovské tradice jen lidé zcela spravedliví jsou rovnou zapsáni do Boží Knihy života a jen ti úplně špatní se bez odkladu ocitnou v Stvořitelově Knize smrti. Osud ostatních lidí zůstává otevřen.
Deseti dnům mezi Novým rokem a Dnem smíření, kdy člověk v úzkosti čeká na Boží rozsudek, se proto říká „hrozné dny“ nebo též dny pokání. Každý si má být v té době vědom, že jen když napraví zlé, které způsobil, a upřímně se vyzná z vlastních poklesků, může Hospodina žádat o milost dalšího života.
Dle odvěké náboženské představy přitom nejen upřímné pokání, ale též dobročinnost a modlitba mohou odvrátit nepříznivý Boží ortel. Toto vše se odráží v židovském novoročním přání, které zní „ať jste zapsáni pro dobrý rok“.
K vnitřnímu usebrání a vážnému zamyšlení nad vlastními činy vyzývá během novoroční bohoslužby troubení na beraní roh zvaný šofar. Svátku Roš ha-šana se tak říká i „zichron trua“ neboli „upamatování troubením“.
Podle velkého židovského učence Moše ben Maimona, který žil ve 12. století, šofar jako by zvěstoval: „Vy, kteří spíte, procitněte! Zpytujte své činy a kajte se. Vy, kteří se celý rok oddáváte nicotnostem, nahlédněte do svých duší. Napravte své cesty. Ať již nikdo z vás nesměřuje ke zlu a špatným cílům.“
S vnitřním odhodláním opustit vše zlé a mravně se napravit souvisí na Nový rok i židovský zvyk zvaný „tašlich“. Věřící při tomto symbolickém obřadu odhazují do řek, jezer či moří kůrky chleba na znamení, že se chtějí navždy zbavit všech hříchů. Neboť, jak praví starobylé dílo Zohar, „cokoliv padne do hlubin, je navždy ztraceno“.
Židovský Nový rok provázejí i domácí zvyky. Místo do soli se chléb a navíc jablka máčejí po požehnání do medu s přáním, aby nadcházející rok byl sladký. Naproti tomu na žádném židovském stole se nemají objevit ořechy. To proto, že v hebrejštině, jejíž písmena mají i číselnou hodnotu, slovo ořech dává stejný součet jako slovo hřích.
Podle židovského kalendáře dnes začíná rok 5777. Stejnou bohoslužbou jako před staletími, s novou nadějí.
Proč si Izraelci dodnes váží Václava Havla? A co je nového v židovském světě? Celý magazín Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
