24. září  2016 v 09:05  rubrika: Zprávy

Recitace véd má vliv na celou lidskou bytost

Rudram 11 - Foto:  Veda Union

Rudram 11Foto:  Veda Union

Recitace védských hymnů láká i moderní Evropany. Dokazuje to i projekt Rudram 11, který minulý víkend zavítal do Prahy. V jeho rámci se postupně na jedenácti místech Evropy konají nepřetržité recitace posvátných textů staré Indie.

Tahle zní, když se několik desítek hlasů spojí k recitaci védských hymnů. Konkrétně hymnu ŠríRudram  

„To je modlitba stará tři, čtyři tisíce let. Ten hymnus má takové dvě části: Namakam a Čamakam. Ta první je v podstatě modlitba k Bohu a obsahuje takový, řekněme, úplný popis Boha v různých jeho aspektech: pán stromů a řek, deště a větru, nebe, slunce a země a zároveň jako nejvyšší a nejstarší. Je to velmi dlouhý popis. A ta druhá část je modlitba za ochranu a požehnání.“  

Vysvětluje Michael Blažej z Védasanghy, české pobočky mezinárodního společenství Veda Union, které setkání Rudram 11 v Praze organizovalo s podporou Sdružení přátel Indie.  

Rudram 11 - Foto:  Veda Union

Rudram 11Foto:  Veda Union

„Věří se, že recitace této modlitby skutečně přináší ten efekt, že když to člověk zpívá sám, tak to má ochranný efekt na něj. A když se to zpívá ve skupině, jako tady na našem setkání – je nás tu asi osmdesát, jsou tu lidé zhruba z osmi, deseti zemí – tak to skupinové zpívání toho Rudram má sílu chránit třeba celé město nebo celý stát před negativními událostmi.“  

ŠríRudram patří mezi nejstarší hymny Véd, tedy posvátných textů staré Indie. Jejich přesné stáří není úplně jasné, odhaduje se obvykle na nejméně tři či čtyři tisíce let, ale podle Víta Levého ze Sdružení přátel Indie a Michaela Blažeje z Veda Union jsou Védy většinou indických autorit považovány za výrazně starší.  

„Védy se předávaly po mnoho tisíc let pouze ústním podáním. Podle tradice jsou autory Véd staří mudrci nazývaní rišiové, kteří hledali zákonitosti našeho života, duchovní zákonitosti světa a podstatu světa. A to poznání, které získali, to vědění vyjádřili formou poetických veršů.“  

Védy učí, že svět je manifestací nejvyššího bytí:  

„A my všichni jsme vlastně jako jiskry, které vzešly to tohoto nekonečného kosmického vědomí. A naše vlastní vědomí obsahuje v sobě jako nejhlubší podstatu našeho vnitřního já právě toto božské kosmické vědomí.“  

Jazyk Véd – sanskrt – má velmi blízko k češtině. Ostatně stejně jako ona patří do skupiny indoevropských jazyků:  

„Speciálně z nějakého důvodu slovanské jazyky svojí gramatikou a svojí výslovností mají blízko k sanskrtu. Když řeknu příklad: ‚jsem, jsi, je‘ se řekne ‚asmi, asi, asti‘. Moje oblíbené slovo, které používám je: ‚peču, pečeš, peče‘ ‚pačámi, pačasi, pačati‘. Smrt se řekne třeba ‚mrtju‘. Dveře jsou ‚dvara‘.“  

A tak jde Čechům recitace Véd celkem dobře. Jejich melodie je zpěvná, ale nezapisuje se do not:  

„Ten sanskrt má svoje vlastní písmo, které se jmenuje dévanágaría nebo se dá zapsat latinkou, latinským přepisem, a v tom textu se zaznamenávají tóny pomocí takových čárek, jakoby akcentů, on má v podstatě jen tři tóny: základní tón, nahoru a dolů.“  

Podle stoupenců učení Véd má jejich recitace vliv na celou lidskou bytost, vysvětluje lékař Michael Blažej:  

„Existuje dokonce vědecký lékařský výzkum v Indii, který se zabývá vlivem recitace těch manter na lidské zdraví. Má to vliv na krevní tlak, na hladinu cholesterolu, na hladinu cukru a působí to harmonicky na mozek a na paměť. Když člověk stárne, tak dochází k mozkové atrofii, což se dá na magnetické rezonanci nebo na CT vidět, a u těch lidí, co pravidelně recitují védy, k tomu nedochází.“  

Nejvyšším duchovním zákonem je podle Véd Dharma:  

„Člověk, který koná dobré věci, který žije dobrý život, který žije tak, aby pomáhal druhým lidem, tak podle Védského učení bude mít příznivý osud. A naopak, člověk, který nedodržuje mravní zákony, tak naopak, i když se může zdát dočasně, že se má dobře, že je například bohatý, tak z dlouhodobého hlediska ho čeká utrpení a neštěstí. A pokud to bude praktikovat velké množství lidí, tak i všechny ty obtíže ve světě, které vidíme, mohou zmizet. My jsme je vytvořili a my je můžeme zase odstranit.“  

Dodává Michael Blažej. 

Autor:  Adam Šindelář
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas