Arabští uprchlíci v izraelsko-palestinském konfliktu

27. květen 2007

Jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt je stále nevyřešená otázka palestinských arabských uprchlíků. Na toto téma byly napsány nesčetné články nejrůznějších autorů. Francouzský publicista David Littman shrnul základní argumentaci jedné strany názorového sporu. Z jeho textu jsme vybrali hlavní myšlenky.

Palestinská strana považuje návrat svých uprchlíků do někdejšího místa pobytu včetně hranic dnešního Izraele za zásadní podmínku pro urovnání izraelsko-palestinského sporu. Údaje o počtu těchto uprchlíků se však notně liší. Prameny OSN z roku 1949 hovoří o 726 000 osobách, zatímco palestinská strana jich uvádí až 900 000. K dispozici jsou však i nezávislé analýzy, které dospívají k číslům kolem 540 000 osob. Palestinští vyjednavači současně dávají najevo, že původní počet uprchlíků není pro vyřešení sporu rozhodující. Soudí, že k těmto lidem třeba připočíst i jejich potomky. Na tomto základě Palestinci požadují návrat přibližně 4 milionů osob, z nich značné části do vlastního Izraele.

Izrael takový přístup odmítá, a to nejen kvůli neshodám v počtech osob. Palestinská strana totiž odmítá připustit, že k tragédii svých bezdomovců sama přispěla. Značná část Palestinců opustila domovy během první izraelsko-arabské války v roce 1948 pod vlivem arabské propagandy. Ta se Palestince snažila přesvědčit, že mají opustit místa budoucích bojových operací, aby bylo možno snáze skoncovat se židovskou přítomností na Blízkém východě. Na druhé straně Izrael nepopírá, že mnoho Palestinců odešlo z domovů nedobrovolně, pouze v důsledku války. I v tomto případě však třeba říci, že tuto válku Izrael nezačal. Po vyhlášení své nezávislosti byl arabskými státy napaden a při posuzování důsledků válečného konfliktu je třeba brát tuto skutečnost v úvahu.

Izrael současně konstatuje, že větší či menší přesuny obyvatelstva provázejí takřka všechny války kdekoliv na světě, arabsko-izraelský střet nevyjímaje. Koncem 40. a počátkem 50. let tak své domovy neopouštěli jen Palestinci. V roce 1947 žilo v islámských zemích na Blízkém východě a v severní Africe přibližně milion Židů. Dnes se jich na stejných místech nachází přibližně 5000. Své domovy na území arabských států, v nichž jejich předci mnohdy žili stovky let, opustili nedobrovolně, v důsledku náboženských a etnických čistek. Přibližně čtvrt milionu vyhnaných Židů našlo útočiště v Evropě, dalších více než 700 000 bylo přijato v rodícím se státě Izrael. Těmto lidem - na rozdíl od palestinských uprchlíků - neposkytla OSN žádnou pomoc. Usadili se na území o velikosti 20 700 km čtverečných, kde se jim dostalo nezištné podpory od souvěrců, kteří sami čelili nesmírným těžkostem. Je smutné konstatovat, že menší počet Palestinců se za více než půlstoletí nedočkal ani náznaku podobné pomoci od svých bratří v 21 arabských zemích, jejichž rozloha čítá 10 % zeměkoule - 15 milionů čtverečných km.
Korektní řešení problémů uprchlíků na Blízkém východě včetně případného odškodnění by nemělo ignorovat židovské běžence z arabských zemí. Zatím je však pozornost jednostranně upřena na problém uprchlíků palestinských. Ani palestinská samospráva pro zmírnění jejich obtíží nic nedělá, a naopak jejich bídy a tísně využívá k protiizraelské propagandě.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio