Kostel v Kataru
Katar je země, o které se u nás příliš často nemluví. Teď je k tomu ale dobrý důvod. Má se tam totiž postavit první křesťanský kostel. V této zemi islámu je to doslova revoluce.
Je velice nešťastné, že obraz islámu v západním světě utvářejí především extremisté. Poněkud zaniká jiná tvář tohoto náboženství, která naopak odmítá násilí. Pozitivní zprávy přicházejí v tomto směru z Kataru, státu v Perském zálivu. Na Velikonoce by se tam měl otevřít vůbec první křesťanský kostel, a to vyvolává rozporuplnou debatu. Je ovšem důležité, že v ní převládají tolerantní hlasy.
Katar sousedí se Saudskou Arábií a je islámský - kloní se dokonce ke stejnému druhu islámu jako Saudská Arábie, k wahhábismu, tedy směru neobyčejně striktnímu. Ostatně samotný Usáma bin Ládin pochází ze Saudské Arábie, stejně jako absolutní většina teroristů, kteří zaútočili na New York a Washington 11. září 2001. Zajímavé je, že pokud bude v Kataru skutečně otevřen kostel, zůstane Saudská Arábie poslední arabskou zemí v Perském zálivu, kde jsou kostely zakázané.
V Kataru žije zhruba 900 000 lidí, ani ne každý čtvrtý odtud ale pochází. Je tam spousta Indů, Libanonců nebo Filipínců, stejně jako lidí ze Západu. Vatikán odhaduje, že v zemi je zhruba 100 000 křesťanů. Kostel, který se staví, je katolický a jeho kněz pochází z Filipín. Podle něj to bude místo společných modliteb - mimo budovu nebudou umístěny žádné kříže, jež by provokovaly obyvatelstvo a místo nebude sloužit k žádnému náboženskému přesvědčování. Dodejme, že kostely chtějí v Kataru postavit čtyři další křesťanské denominace - od anglikánů přes pravoslavné až po egyptské kopty.
Vraťme se ale k debatě, jež se okolo plánovaného otevření kostela strhla. Kritici užívají hlavně emociální argumenty. Například tvrdí, že to bude "odporné místo". Jeden komentátor pateticky napsal, že nad Katarem se nesmí tyčit kříž a zvuky zvonů nad ním nesmějí znít. Bývalý ministr spravedlnosti dokonce žádá, aby se vypsalo referendum. Jiní odpůrci se ptají, proč vlastně nestačí křesťanům modlitby doma.
Projektu se ale překvapivě zastal profesor šárije (tedy islámského práva) Abdul Hamíd al-Ansari. Prohlásil, že islám garantuje svobodu náboženských míst, což je i základním lidským právem. Kritici podle něj vycházejí z fanatické kultury, podněcující nenávist. Pro agenturu AFP dokonce vyzval rodáky: "Přivítejme kostely v Kataru jako důkaz islámské tolerance a lidského bratrství". Takže už jenom dodejme, že tohle je mnohem příjemnější tvář islámu, než na jakou je Západ momentálně zvyklý.
