Komiks o Protokolech sionských mudrců

Protokoly sionských mudrců, jedno z nejznámějších antisemitských děl, popsal ve svém grafickém románu jeden z průkopníků komiksu, newyorský spisovatel a kreslíř Will Eisner. V českém překladu nyní jeho knihu Spiknutí s podtitulem Tajný příběh Protokolů sionských mudrců vydalo nakladatelství Academia.

Eisner žil v letech 1917 až 2005 a patřil k těm, kteří svým dílem prosazovali komiks pro dospělé jako svébytný literární žánr. Tento newyorský rodák má na kontě nejen legendární komiks Duch, ale i dílo Smlouva s Bohem z roku 1978, jímž se podle odborníků začaly odvíjet dějiny grafického románu. Na Eisnerovu počest nesou každoročně udělovaná ocenění za nejlepší počiny ve světě komiksu právě jeho jméno.

Komiks Spiknutí Eisner dokončil necelý měsíc před svou smrtí. Hluboce ho znepokojovalo, že Protokoly sionských mudrců, tento údajný plán židovských vůdců na ovládnutí světa, vycházejí v nových a nových vydáních po celém světě. Historici přitom přesvědčivě prokázali, že Protokoly jsou podvrh a byly sestaveny ruskou tajnou policií, aby posloužily k obvinění Židů z tehdejších politických i společenských problémů Ruska.

Eisnerovo líčení historie vzniku textu a jeho působení začíná v Paříži 19. století, kde agent ruské tajné služby narazí na starší francouzský politický pamflet. Na jeho základě pak vytvoří nový dokument, který má židovské vůdce a bankéře namočit do spiknutí na ovládnutí světa. Během následujících let se z této účelové lži stala pro mnohé lidi mezinárodně uznávaná pravda. Ani londýnské Timesy, které toto falzum roku 1921 odhalily, již nedokázaly zabránit lavinovitému šíření Protokolů, jež byly záhy publikovány v desítkách zemí.

Přisvojily si je četné rasistické organizace, strany a náboženství, ať už jde o nacisty, Ku-klux-klan či islámské fundamentalisty. A ačkoli byly od té doby opakovaně vyvráceny, nadále vycházejí v arabských, asijských i evropských zemích a objevují se na webových stránkách neonacistů.

Komiksová kniha Willa Eisnera Spiknutí však nezachycuje jen okolností vzniku a šíření nechvalně proslaveného pamfletu. Provází ji i úžas autora a mnoha známých osobností nad tím, že text tak slaboduchý a průhledně falešný může tolik lidí stále považovat za pravdivý, či přinejmenším pravděpodobný.