Potraty v Itálii
Potraty jsou jednou z otázek, jež považují za důležité konzervativci i liberálové. Každý samozřejmě z jiných důvodů. Jedni zdůrazňují právo nenarozených dětí na život, druzí právo žen na rozhodnutí. Do hry vstupují ale i lékaři, kteří musí mít právo problematický zákrok odmítnout. Zajímavé je, že v Itálii počet takových lékařů roste. A nemusí to být jenom z důvodu svědomí.
Téměř 70 procent italských gynekologů odmítá vykonávat potraty. V Kampánii, tedy oblasti okolo Neapole, zákrok neuskuteční 83 procent lékařů. Před čtyřmi lety přitom bylo toto číslo poloviční.
Gynekologové mají v zemi na Apeninském poloostrově ze zákona právo uplatnit takzvanou výhradu svědomí a zákrok odmítnout. Stanovuje to norma, kterou v Itálii každý zná pod jejím číselným označením: 194. Byla přijata v roce 1978 a potraty legalizuje za následujících okolností: pokud by pro ženu pokračování těhotenství, porod či následné mateřství znamenalo vážné fyzické, psychické, zdravotní nebo ekonomické a sociální problémy, je potrat možný během prvních 90 dnů těhotenství. Poté je zákrok povolen už pouze z důvodu traumatických zážitků při početí, kvůli poškození plodu nebo v případě vážného ohrožení života ženy.
Zákon platí 30 let, ale nepřestává vyvolávat spory. Ve volbách kandidovala protipotratová strana, svůj odpor vůči legalizaci potratů samozřejmě nezmírnila katolická církev. Tento postoj se stal hlasitým zvláště v poslední době: papež Benedikt XVI. ostře napadl přímo zákon 194.
Může se tedy Itálie vrátit k zákazu potratů? Zatím tomu mnoho nenasvědčuje. Levice je rozhodným obhájcem současné legislativy. Pravicové strany tak skálopevně přesvědčené nejsou, chuť cokoliv měnit ale nemají. Kdyby se o to pokusily, mohly by počítat s tvrdou reakcí početných radikálně levicových a laických kruhů. Ty mají, na rozdíl třeba od Polska, vlivné zastoupení i v politice.
Vraťme se tedy k úvodnímu údaji o stoupajícím počtu gynekologů, kteří potraty odmítají vykonávat. Zřejmě za tím nebude rostoucí vliv církve - počet věřících v Itálii klesá a jejich podíl neroste ani v lékařské profesi. Důvody budou asi prostší: jak říká šéf jedné neapolské kliniky Gianni Di Minno, lékařům se nelíbí, že stále chybí centra postpotratové péče o ženy, kterým se také před zákrokem nedostává základního poučení a asistence. Zákon 194 to vše obsahuje. Ani po třiceti letech ale nebyl do všech důsledků aplikován.
