Gospelový sbor Gospel Limited

Bylo to v první čtvrtině 20. století, kdy si rytmicky začali zpívat v kostelech věřící ve Spojených státech amerických. V době rasové segregace se gospel vyvíjel ve dvou větvích - černošské a bělošské. Naprostý zlom pro gospel znamenala - podle uměleckého šéfa gospelového sboru Gospel limited Václava Třísky - 60. léta.

"Proměnil se do moderního gospelu, tzv. contemporary gospelu. Přispěl k tomu Edwin Howkins svojí úpravou původně baptistického žalmu Oh Happy Day a odstartoval zcela nový vývoj tohoto žánru."

Václav Tříska s nadsázkou říká, že gospelová muzika vlastně utekla z kostela.

"Původně to byla bohoslužebná hudba, která zněla v baptistických kostelech v Americe. Energie, která vychází z černošské hudební tradice, je dodnes neuvěřitelná."

My jsme víc uzavření, nedovedeme se tak uvolnit jako afroameričané v baptistických kostelech. Texty gospelových písniček jsou velmi důležité. Bez nich by to podle Václava Třísky nebylo ono.

"Nemusí ale vždycky vyprávět jenom o Bohu. Texty jsou i takovým povzbuzením pro člověka, aby obstál v těžkých situacích."

Gospel Limited zpívá texty především v angličtině. Čeština ke gospelu příliš nejde, říká zpěvačka sboru Lucie Motošická.

"Texty jsou často velmi jednoduché. To je jeden důvod, proč by nezněly dobře. A druhý - duchovní hudba tady nemá tak pevné křesťanské základy jako v Americe. Pokud chceme, aby čeští posluchači v českém prostředí tuto hudbu přijali, je lépe zpívat texty v angličtině."

Gospel je specifický tím, že míří za svými posluchači ven z chrámů.

"V Americe gospel funguje v kostelech dodnes. U nás je to spíš koncertní hudba. Pokud se gospel zpívá v Česku v kostele, pak je to spíš v místech, kam chodí cizinci, kde se schází třeba americká komunita. U nás ta tradice není."

Kromě Gospelu limited u nás působí ještě několik gospelových souborů. Oblíbený je tenhle žánr hlavně ve Skandinávii. Třeba ve Švédsku působí přes 200 sborů a v Dánsku více než stovka.