Ohlédnutí za Velehradem 2008
Minulý týden v sobotu vyvrcholily oslavy svátku svatých Cyrila a Metoděje, církevního svátku, který je zároveň státním svátkem České republiky. Těžištěm oslav je tradičně Národní pouť na Velehradě a Mše Svatá pod širým nebem na nádvoří baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje, obohacená v posledních letech také o Dny lidí dobré vůle a koncert v předvečer svátku.
Sejde-li se při oslavě státního i církevního svátku v malé moravské vsi s tisíci obyvateli třicet tisíc poutníků z celé republiky, je to v zemi, která svátky moc neslaví, hodno zvláštní pozornosti. Jako kdyby se do matičky Prahy sjelo třicet milionů návštěvníků připomenout si své historické kořeny.
Národní pouť na Velehradě je největší oslavou svátku v České republice, kdy toto místo dýchá zvlášť duchovní atmosférou, spojenou s historií i současností. Nejde jen o nějakou přímou spojitost se soluňskými bratry, o ni se přou i jiná místa na Moravě a Slovensku, ostatně letošní oslavy pozdravili i věřící na podobném setkání ve slovenské Nitře.
Je tu velkolepý klášter s bazilikou, památka nejstaršího cisterciáckého opatství na Moravě a historie národních poutí, ta v roce 1985 byla prvním výrazným vystoupením věřících proti náboženské nesvobodě, její konec na Velehradě symbolicky vyhlásil o pět let později papež Jan Pavel II.
I díky tomu je to ryze duchovní místo, malý moravský Jeruzalém. Obnova spontánního slavení svátků se přenesla právě sem, především díky hlavě olomoucké římskokatolické arcidiecéze arcibiskupovi Janu Graubnerovi, autorovi doprovodných akcí Josefu Kořenkovi a také starostovi obce Stanislavu Gregůrkovi. Svátky mají být pro každou pospolitost časem přemítání i hledání kořenů a tradice, a ta cyrilometodějská k tomu přímo vybízí.
A našli sem cestu i politikové, snad ne jen proto, že se mohou ukázat voličům. Dohoda, která zde byla letos podepsána, nese výmluvný titul: Velehrad, křižovatka kultur východní a západní Evropy. Projektu, jehož smyslem je obnova poutního místa a dokončení renovace baziliky, se účastní mimo jiné Zlínský kraj, olomoucké arcibiskupství, římskokatolická farnost Velehrad a také obce Velehrad a sousední Modrá. Velehradská dohoda mezi moravskými hejtmany má zase podpořit přitažlivost Moravy a Slezska jako turistické destinace.
Živou tradici podporuje účast známých osobností na doprovodných akcích, jako je fotbalová legenda Antonín Panenka nebo ještě minulý rok legenda herecká Radovan Lukavský. A Koncert lidí dobré vůle se pokouší o spojení duchovního fenoménu data i místa s populární kulturou.
Dialog a diskusi reprezentují každoroční konference, tématem letošní bylo desáté výročí založení Duchovní služby ve věznicích, vystoupili zde vězeňští kaplani a ředitelé věznic. Hlavní příspěvek přednesl německý teolog, profesor Heinrich Pompey s myšlenkou, že v každém člověku, i v odsouzeném, je možné se setkat s Ježíšem. Proto má také každý právo na jeho pomoc, stejně jako na pomoc člověka. Zajímavý pohled přinesli umělci, od kterých bychom to nečekali - rockový zpěvák Ladislav Křížek, který přijal Krista a ve věznicích koncertuje, a fotograf Jindřich Štreit s kolekcí vězeňských fotografií.
Jaký byl letošní Velehrad? Někteří říkali, že stále stejný, jen zase o něco větší a pompéznější, možná už přespříliš. Tradice je ale právě v tom, že něco je stále stejné, ale ne chladně mramorové, ale přirozeně živé a každý si může odnést něco pro sebe. Takový se snaží Velehrad být a snad nejlépe se pro něj hodí poslední verš staré cyrilometodějské poutní písně, kterou tradičně končí bohoslužba pod širým nebem, v roce 1985 zakázaný: "Víře vždy věrni budou Moravané, Dědictví otců zachovej nám, Pane!"
