4. října  2008  rubrika: Zprávy

L. N.Tolstoj a jeho křesťanství

Ilja Repin: Lev Nikolajevič Tolstoj (1887, Moskva, Treťjakovská galerie) - Foto:  Treťjakovská galerie

Ilja Repin: Lev Nikolajevič Tolstoj (1887, Moskva, Treťjakovská galerie)Foto:  Treťjakovská galerie

Často zaznívá otázka, zda a jak se má odporovat zlu. Je například správné s totalitními režimy spolupracovat, nebo proti nim bojovat? Dějiny znají řadu velkých myslitelů, kteří zastávali filosofii neodporování zlu. Byli totiž přesvědčeni, že zlo vede nakonec k vlastními sebezničení. Mezi dobře známé patří například Petr Chelčický nebo Mahatma Gándhí - a také velký ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, který se narodil v září roku 1828 a zamřel v listopadu roku 1910. Co ho vedlo k jeho přesvědčení? A jaký byl jeho vztah k životu, k církvi a k Bohu?

Lev Nikolajevič Tolstoj už za sebou má svá stěžejní literární díla, když v jeho životě nastává zvrat - prožívá hlubokou duchovní krizi a hlouběji se pouští do studia Kristova učení. Podle rusisty Libora Dvořáka měla na Tolstého zásadní vliv také krymská válka, ve které bojoval. 

"Řekl bych, že takové to rebelství nebo protestantství v pravoslaví se v Tolstém probudilo zřejmě ke konci 19. století, kdy píše své velké mravoličné romány - tedy především Annu Kareninu a Vzkříšení."  

Ilja Repin: Lev Nikolajevič Tolstoj v pracovně (1891, Moskva, Státní muzeum literatury) - Foto:  Státní muzeum literatury Moskva

Ilja Repin: Lev Nikolajevič Tolstoj v pracovně (1891, Moskva, Státní muzeum literatury)Foto:  Státní muzeum literatury Moskva

V té době dospívá k přesvědčení, že oficiální křesťanské církve Kristovo učení nezastávají. Podle Tolstého církev zapomněla na dva prosté a přitom základní články Evangelia: milovat své bližní a neodporovat zlu násilím. 

"Tolstoj má pocit, že pravoslavné církvi jde především o její vlastní moc, o její dohodu s mocí světskou a tak dále. Z toho tedy zřejmě pramení jeho stále kritičtější postoj proti formalizované církvi. Neviděl bych to ale jako zatvrzelost vůči Bohu a církev si toho byla velmi dobře vědoma."  

V roce 1884 píše Tolstoj esej a nazývá ji "V čem spočívá má víra". Začíná těmito slovy: 

"Prožil jsem 35 let jako nihilista, člověk bez jakékoliv víry. Před pěti lety jsem uvěřil v učení Kristovo a směr mého života a mé usilování se změnilo - dobro a zlo si vyměnily místo." Tolstoj odmítal carismus, soudobé pravoslaví, ale i liberalismus evropského západu a průmyslový pokrok. V roce 1901 byl z pravoslavné církve exkomunikován. 

"Bylo to na samém sklonku Tolstého života. V roce 1910 utíká z Jasné Poljany a zemře po cestě na malém nádraží. On se tedy rozchází nejenom s formalizovanou religií a církví, ale také se svou rodinou."  

Říká Libor Dvořák. Životním krédem Lva Nikolajeviče Tolstého bylo "neprotivit se zlu násilím", což přijal od našeho Petra Chelčického. Je to myšlenka, kterou i dnes považuje mnoho lidí za velice aktuální. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas