1. listopadu  2008  rubrika: Zprávy

První pravoslavný chrám na Kubě

Od 17. října do 17. listopadu letošního roku se v sedmi zemích Střední a Jižní Ameriky konají dny Ruska. Významnou součástí dvousetčlenné ruské delegace jsou i představitelé Ruské pravoslavné církve. Širší souvislosti této poněkud nečekané ofenzivy shrnuje Libor Dvořák.

Ruská kulturně-politická ofenzíva, jejíž součástí je i málokdy slýchané otevření pravoslavného chrámu na komunistické Kubě, je vskutku impozantní. Představitelé Ruské pravoslavné církve navštívili nejen nejvyšší představiteli takových zemí jako je Kostarika či další státy této oblasti, ale setkali se i s jedním z největších, i když na druhé straně málo četných spojenců putinovského Ruska. Venezuelským prezidentem Hugo Chávezem. 

Skutečnou bombou této čilé ruské expanze za Atlantický oceán je ale otevření pravoslavného Kazaňského chrámu v Havaně. Na tuto událost živě reagoval i dnes již de facto penzionovaný vůdce kubánské revoluce Fidel Castro. Ten se hned po setkání s předsedou oddělení zahraničních vztahů Moskevského patriarchátu, metropolitou Smolenským a Kaliningradským Kirillem, obrátil zvláštním dopisem ke všemu kubánskému lidu, který se řadí do kategorie dalších podobných provolání, známých na Kubě pod souhrnným názvem Úvahy soudruha Fidela. 

Revolucionář Fidel Castro, jehož cesta ke komunistickému výkladu kubánské revoluce byla poměrně trnitá, ve svém dopise dovozuje, že "ruská církev je síla, která v dějinách Ruska sehrává mimořádně důležitou úlohu". Fidel připomíná, že "po rozpoutání Velké vlastenecké války v roce 1941 se k pravoslavné církvi s nadějí obrátil i Stalin" a že "po rozpadu Sovětského svazu se pravoslavná církev nestala spojencem imperialismu". "Naše země je hrdá na to, že na její půdě stojí pravoslavný chrám," končí svůj dopis lidu Fidel Castro. 

Ať tak či onak, pozoruhodná ruská ofenziva s pravoslavným přídechem do takové bašty katolicismu, jakou je právě Latinská Amerika, se koná přesně v době, kdy ruské ministerstvo spravedlnosti uvažuje o ukončení činnosti dalších 56 zahraničních, především náboženských spolků se statutem nevládních organizací, na svém území. Rusko, které si tak často stěžuje na dvojí metr, jímž se měří ruské a jiné iniciativy, se tentokrát ocitlo v situaci přesně opačné: zatímco samo "jinověrcům" na vlastní půdě činnost znemožňuje, samo využívá velkorysosti "jinověrné", protože katolické Latinské Ameriky, k šíření vlastních představ - včetně těch věroučných. 

Autor:  Libor Dvořák

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas