Vědci se přou, proč mají věřící lidé více dětí
Americká příloha magazínu Economist Intelligent Life se snaží odpovědět na otázku, proč mají podle statistik věřící a nábožensky založení lidé více potomků než ateisté a agnostici. Kdyby se návštěvník z kosmu podíval na mapu rozšíření světových náboženství, možná by jej ze všeho nejvíce překvapil fakt, že takovou mapu lze vůbec namalovat. Asi by se podivil, jak to, že nejvíce hinduistů žije v Indii, a muslimové se zase shromažďují na Blízkém východě.
Cestují snad tito lidé na stejná místa, aby se přiblížili svým souvěrcům, anebo si prostě osvojují lokální náboženství během dospívání. Správná odpověď je samozřejmě ta druhá, snad s výjimkou Izraele, kam skutečně Židé přesidlují kvůli své víře. Jinak ale obecně platí, že se náboženství předává v rodinách. Jste-li věřící, pak nejspíš sdílíte víru svých rodičů. Podle společnosti Pew Forum téměř tři čtvrtiny Američanů vyznávají víru, v níž byli vychováni. Jen menšina lidí víru mění, či od ní odpadá. Náboženství je zkrátka rodinnou záležitostí. Některé skupiny se navíc šíří daleko rychleji než jiné, a ovlivňují náboženskou scénu v Americe i Evropě.
Za příklad mohou sloužit mormoni, kteří se z šesti obyvatel žijících v odlehlé chatrči ve venkovské oblasti státu New Yorku v roce 1830 rozrostli na dnešních 13 milionů stoupenců na celém světě. V Americe již předstihli židovskou minoritu, a letos málem prosadili v primárkách svého prezidentského kandidáta. Sociologové nepochybují, že jejich početní růst o čtyřicet procent každou dekádu jde na vrub především velkým rodinám. Nejvyšší porodnost v USA vykazuje právě stát Utah, který tvoří Mormoni ze sedmdesáti procent. Mormonky mají třikrát více dětí než židovky. Ovšem také ultraortodoxní židé jsou na dětech velmi požehnáni. Jejich rodiny mají třikrát více dětí než rodiny sekulárních židů, takže podle průzkumů bude v roce 2025 čtvrtina Izraelců mladších 17 let připadat právě na ortodoxní věřící. Neméně dramaticky se rozšiřují konzervativní a radikální protestantské skupiny, bez nichž by se George Bush v roce 2004 do Bílého domu nevrátil. Sociologové rovněž předpokládají nárůst religiozity v západní Evropě, protože nižší natalita ateistů prohraje v souboji se "zbožnějšími" imigranty. Podle údajů Světové banky zaznamenaly nejateističtější země světa v letech 1975 až 1997 populační růst pouze o 0,7 procenta, zatímco v náboženských zemích tomu bylo třikrát více.
Trochu žertem, trochu vážně lze konstatovat, že pokud mají ateisté přežít, musejí překonat svou demografickou nevýhodu a začít se množit. Jenomže ateisté něco takového neberou ani jako špatný vtip. Vědci každopádně zatím uspokojivě nedokázali vysvětlit, proč jdou náboženství a fertilita ruku v ruce. Obecně lze usuzovat, že za pokles religiozity i porodnosti může rostoucí vzdělání žen, urbanizace, pokles úmrtnosti dětí a industrializace. Jinými slovy, sekularizace a méně početné rodiny jsou jedno a totéž. Naprostá většina tradičních náboženství totiž podporuje rané sňatky, a odmítají potraty i antikoncepci. V úvahu však připadá i další faktor - velká rodina může zpětně posilovat religiozitu, anebo aspoň brzdit její úpadek. Mary Eberstadtová v Hooverova institutu v Kalifornii tvrdí, že těhotenství, porod a péče o dítě s obavami a strachem z jejich případné smrti mohou samy o sobě posilovat náboženské pocity i v jinak nenáboženských matkách. Běžné rodinné události tak podle ní dostávají náboženské zabarvení, i když za vším není nic než nesobecká péče a sebeobětování.
Eberstadtová tvrdí, že sekularizace v západní Evropě souvisí také s nestabilitou tamních rodin. V Irsku například lidé nejdříve začali mít méně dětí, a následně přestali chodit do kostela. S tím souvisí i otázka, kterou před lety nadhodil sociolog Rodney Stark a která od té doby zaměstnává mnohé badatele - jak to, že muži a ženy nejsou stejně náboženští. Obecné pozorování, že muži věří méně než ženy, totiž potvrzují studie napříč staletími a kulturami. Tento rozpor zatím vědci uspokojivě nevysvětlili, možná však souvisí právě s fenoménem rodin, s mateřskou rolí při výchově dětí. Stálo by za to, podrobit studii početnější rodiny ateistů - možná bychom s překvapením zjistili, že je jejich změněná situace přivede nejprve do kostela, a nakonec až k víře, uzavírá magazín.
