Preláti spílají finančníkům
Do boje proti bezuzdnému kapitalismu se pustili nejvyšší představitelé katolické i evangelické církve v Německu. V souvislosti s finanční krizí vyčítají představitelům bankovního světa, že preferují vlastní zisky na úkor svých bližních. A do debaty se nechali vtáhnout i někteří politici.
Že jednou z příčin finanční krize je ztráta etického rozměru podnikání a bezuzdná honba za penězi, na to upozorňovali němečtí církevní představitelé už krátce po jejím vypuknutí. V době vánočních svátků pak někteří svou kritiku zesílili: např. nejvyšší representant německé evangelické církve biskup Wolfgang Huber byl v rozhovoru pro noviny Welt am Sonntag neobvykle konkrétní: obvinil např. šéfa Deutsche Bank Josefa Ackermanna, že tančil kolem zlatého telete, když chtěl pro svou banku zvýšit ziskovost na 25 %. Tím prý nepřímo k nynější krizi přispěl, protože údajně musel vědět, že hon za takovými zisky musí jednou narazit. Poznamenejme, že Deutsche Bank utrpěla vlivem krize v posledním loňském čtvrtletí ztrátu téměř 5 miliard eur. Bankéř pochopitelně kritiku odmítl a označil biskupovy výroky za věcně i formálně nemístné.
Předseda konference katolických biskupů Robert Zollitsch vidí vinu nejen na straně bankéřů, ale i drobných střádalů, kteří slibům vysokých výnosů uvěřili: "Dříve bylo jasné, že člověk pracuje a za to dostane peníze. Pak si ale někteří začali myslet, že peníze budou pracovat za ně. To je zvrácené, někdo ten zisk přece musí odpracovat", míní arcibiskup Zollitsch. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk vyjádřil také naději, že nynější krize impulsem pro znovunastolení důvěry ve společnosti.
"Je zajímavé, že v souvislosti s finanční krizí se také jedním dechem vyslovují slova jako víra a důvěra. Je zřejmé, že i v obchodním světě jsou to důležité pojmy: pokud si partneři nedůvěřují, pokud chtějí získat něco na úkor někoho druhého, pak nemůže hospodářství fungovat. Platí to jak mezi bankami, tak mezi lidmi: pokud někomu půjčuji, musím věřit, že mě nepodvede, že to, co říká je pravda, že má zkrátka dobré úmysly. Tato krize je příležitostí k tomu, abychom o tom hlouběji přemýšleli."
Jako prostředník v debatě mezi církvemi a finanční sférou o budoucím směřování ekonomiky se nabídl ministr zahraničí a stínový kancléř za SPD Frank Walter Steinmeier. Mluví se dokonce v této souvislosti o spolkovém presidentovi Horstu Köllerovi, který dříve působil jako šéf Mezinárodního měnového fondu. Zástupci bank se ale k takové diskusi staví zatím skepticky.
