1. února  2009  rubrika: Zprávy

Zástupci Národní rady pro odboj v Íránu navštívili Prahu

Stovky lidí demonstrovaly 27. ledna v Bruselu u sídla unijních institucí na podporu íránské opozice, především hnutí Lidoví modžáhedové, které EU předešlého dne odstranila ze seznamu teroristických organizací - Foto:  ČTK

Stovky lidí demonstrovaly 27. ledna v Bruselu u sídla unijních institucí na podporu íránské opozice, především hnutí Lidoví modžáhedové, které EU předešlého dne odstranila ze seznamu teroristických organizacíFoto:  ČTK

V uplynulých dnech navštívili Prahu zástupci Národní rady pro odboj v Íránu. Setkali se zde s řadou veřejně činných osobností a se zákonodárci obou komor našeho parlamentu. Co bylo cílem jejich návštěvy, na to nám odpoví tajemník prof. Švejcara, Daniel Herman, který se s nimi také setkal.

"Hlavním cílem návštěvy bylo získávat v Praze podporu, aby z evropské černé listiny teroristických organizací byla vyškrtnuta organizace Lidoví mudžahedíni Íránu, která bojuje proti současnému režimu a fundamentalistické vládě tamějších mulláhů." 

Co vůbec tato organizace představuje, co se o ní ví?  

"Ví se o ní, že sdružuje především íránskou demokratickou opozici. Tato opozice je složená z různých etnických i náboženských skupin a stojí v opozici vůči současnému fundamentalistickému režimu. Tato opozice je velmi významná, stojí za ní snad až 90 % populace Íránu, ale právě současný režim pomocí silného brutálního násilí potlačuje veškeré aktivity. I přesto tato opozice získává své stoupence." 

Proč se rozhodli vyjednávat právě s představiteli České republiky?  

"Souvisí to s českým předsednictvím v Evropské unii, protože prezidentka Národní rady Maryam Rajavi, která žije v exilu, hodnotí dnešní postoj západu vůči íránské opozici podobně jako tomu bylo před 70 léty, kdy světoví státníci dojednávali mír za každou cenu s Adolfem Hitlerem. A první obětí této politiky se stalo právě Československo. Proto si zástupci Národní rady slibují od českého předsednictví, že bychom na základě vlastní dějinné zkušenosti mohli přispět k přeskupení té hodnotové stupnice. Tedy místo obchodních zájmů získávat z Íránu ropu, dát na přední místo zájem lidských práv a jejich potlačování." 

Podle jakých kritérií by měl západ podobné organizace podporovat? Nakolik tady má hrát roli otázka proti čemu tito lidé bojují a nakolik otázka za co bojují?  

"Je tady třeba dělat opravdu velice dobrou analýzu situace, protože zde existují i z minulosti nejenom pozitivní zkušenosti. Někteří evropští představitelé se obávají, aby to například s podporou mudžahedínů nedopadlo jako kdysi s podporou Tálibánců proti Sovětskému svazu, nebo podporou Sadrových milicí v Iráku. To znamená, že je třeba velmi dobře spolupracovat jednak s těmi místními autoritami i opozičními, studovat ty jejich výstupy a opravdu se snažit velice dobře poznat tamější situaci, která je hodně jiná od té naší evropsko-americké reality. Takže určitě to není možné dělat od zeleného stolu ať už z Bruselu nebo z Washingtonu nebo z Prahy, ale opravdu je třeba velice dobře tamější situaci znát." 

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se na svém pondělním zasedání v Bruselu, které vedl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, rozhodli vyškrtnout exilovou íránskou opoziční skupinu Lidoví mudžahedíni z unijního seznamu zakázaných teroristických skupin. 

Pořad: Doteky víry  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota–neděle 22:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 4. prosince  2016 v 19:45     Audio  rubrika: Zprávy

    Rozpad židovského života: 167 dní druhé republiky

    O radikalizaci společnosti po Mnichovu, o tom, jak Čechoslováci ještě před příchodem Hitlera zaváděli protižidovská opatření, ale i o statečných lidech, kteří antisemitismus nepřijali, pojednává nová kniha „Rozpad židovského...

     
  • 4. prosince  2016 v 19:45     Audio  rubrika: Zprávy

    Kde je v Praze-Libni židovský hřbitov?

    Kde je synagoga, měl by být nablízku i židovský hřbitov. Platí to i o pražské Libni. Ovšem kdo chtěl v minulosti historický hřbitov najít, musel vynaložit nemalé úsilí. Podaří se vnést tento prostor duchovna znovu do...

     
  • 4. prosince  2016 v 19:45     Audio  rubrika: Zprávy

    V 70. letech 19. století založili židovští studenti českožidovské hnutí

    Sto čtyřicet let letos uplynulo od vzniku Spolku českých akademiků židů. Usiloval o česko-židovské sblížení. Navazoval na Siegfrieda Kappera. Ten se jako jeden z prvních židovských intelektuálů veřejně hlásil k českému...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace