Hromnice
Říká se na Hromnice o hodinu více a také že na Hromnice musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout. Ohlašuje se tak nejen přicházející konec dlouhé zimy. Pro některé křesťany totiž Hromnice stále ještě znamenají konec vánoční doby.
Hromnice je tradiční lidové označení svátku Uvedení Páně do chrámu. V ten den se při bohoslužbách v kostelech žehnají svíce, hromničky. Dříve si je lidé dávali do oken, aby ochránily dům a všechny, kdo v něm přebývají před hromy a blesky. Jak ale říká teoložka Ivana Noble, dnes tento zvyk už ztratil svůj význam,
"protože my se spíš setkáváme s tou ničivou silou, kterou vytvořil člověk, než úplně nablízko s ničivou silou přírody. Ale vlastně ani tohle není středem slavení svátku, kdy si připomínáme Ježíšovo zasvěcení v chrámě, kdy Maria s Josefem šli do Jeruzaléma, aby v chrámě obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jak nařizoval zákon, a pak přinesli nově narozeného chlapce a zasvětili jej Hospodinu."
Biblické texty, které souvisejí s tímto svátkem, nás přivádějí k Simeonovi, starému, spravedlivému muži, a k prorokyni Anně, která jako vdova žila dlouhá léta v chrámě a chválila tam Boha a také k tomu, jak v tomto malém dítěti rozpoznají Spasitele světa, kterého Simeon nazývá "světlem k osvícení národů".
"A tím vlastně končí vánoční doba, kdy po celém tom zástupu pastýřů, třech králů najednou přicházejí ti, kteří byli Hospodinu opravdu blízko, byli mu věrní celý svůj život a nyní na konci svého života mohli rozpoznat, že Bůh splnil sliby, kterých se mohli dotýkat v intimních modlitbách už dřív."
Tento svátek je často spojován s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává od Boha. V katolické církvi je slaven jako Den zasvěceného života.
"V některých řeholních komunitách to bývá také příležitost, že se lidé zasvěcují Bohu, že mu odevzdávají svůj život, právě po vzoru Marie a Josefa, kteří takto přinesli své dítě jako dar, tak také oni nesou své životy Bohu jako poděkování, že on přišel do našeho života."
Bývá zvykem, že se řeholníci v tento den setkávají se svým biskupem a při slavnostní bohoslužbě obnovují řeholní sliby. Rozsvícený plamen svíce při symbolizuje Boží světlo Krista, jenž přichází, zahání temnoty a hojností věčného světla všechno osvěcuje.
