Edice Sifrej Maharal představuje díla rabiho Löwa
Letos 7. září uplyne 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy ben Becalela, známého v židovském světě pod hebrejským akronymem Maharal a běžně jako rabi Löw. Náboženský, pedagogický a filozofický odkaz tohoto učence zůstává dodnes živý a inspirující, ale český čtenář to zatím mohl pramálo ocenit. Dílo rabiho Löwa totiž nebylo přeloženo. O to významnější je nová edice, která přináší výběr z děl a myšlenek této nejvýznamnější rabínské autority, která na našem území žila a působila.
Řekne-li se dnes u nás jméno Maharal či rabi Löw, dětem se vybaví film s Janem Werichem, který s rabínem prakticky nesouvisel, a drtivá většina dospělých zřejmě pokrčí rameny.
Je smutné, že myšlenky jednoho z klíčových autorů židovské filozofie, učence, který svým dílem ovlivnil rabínskou tradici, chasidy i sionisty, jsou dnes v Čechách prakticky neznámé.
Rabi Löw neboli Maharal přitom stále přitahuje určitou pozornost. Průvodci židovskou Prahou vědí, že jeho sedadlo ve Staronové synagoze je dodnes zapovězené jiným a že se na jeho hrob kladou kamínky a papírky s prosbami. Někteří pak zavedou své klienty na Mariánské náměstí, kde má rabín svou sochu. Ale kdybychom se zeptali byť jen na jména Maharalových knih, neradno domýšlet výsledek.
Tuto situace by měla změnit edice nakladatelství P3K nazvaná hebrejsky "Sifrej Maharal" čili "Díla rabiho Löwa". Jejím cílem je představit tuto osobnost jinak než jen jako autora legendami opředeného hliněného panáka. S tímto záměrem vyšly v nakladatelství již dvě ukázky z rabínových děl v překladu dr. Diveckého: první se věnovala osmidennímu svátku Chanuka, druhá dvaatřiceti stezkám vedoucím člověka po tomto světě na svět budoucí. Celkem by edice měla zahrnout výběr z osmi děl a nyní vyšlo třetí z nich - výbor z Maharalova klíčového díla "Stezka Tóry".
Odkrývá nám svět, který si jen málokdo dovede představit. V naší uspěchané době jsme již přivykli na úzké specializace odborníků. Matematika, medicína, chemie či fyzika se za poslední dvě století rozdrobily do desítek svébytných disciplín a i na poli Tóry a judaismu je možno vysledovat profilaci učenců. Jsou mezi nimi znalci různých oblastí rabínského práva, židovské mystiky kabaly, liturgie, etiky a filozofie, kteří se však odmítají závazně vyjadřovat k tématům mimo jejich specializovaný zájem. S takovým pohledem na svět se však při čtení díla rabiho Löwa musíme rozloučit. Tento myslitel totiž ve svých textech svobodně propojuje různé aspekty poznání Tóry a i v rámci jediného odstavce dává čtenářům ochutnat pestrou směs, pro kterou se nejlépe hodí hebrejské označení Torat Hašem neboli Boží Nauka.
Zahrada poznání Tóry, onen slavný sad židovského náboženského myšlení, odpovídá čtyřem základním vrstvám textu Tóry, která má sama na sedmdesát tváří. Rabi Löw do tohoto sadu otvírá bránu těm, kteří jsou ochotní namáhat se a vejít. Opravdu to není úplně lehké, protože dnešní čtenář je zpravidla navyklý konzumovat předžvýkané myšlenky a snadno sdělitelná hesla. Rabi Löw současně není učencem, který by vedl jen stezkou jakési samoúčelné zbožnosti. Klade na své čtenáře nároky, ale těm, kteří vytrvají, nabízí nesmírně mnoho.
Výbory z děl rabiho Löwa vydávané nakladatelstvím P3K možno zakoupit ve všech větších knihkupectvích.
