Radikální muslimský duchovní burácí z kazatelny v krásné, nové, prostorné mešitě. Sionističtí teroristé, ve skutečnosti také zvířata v lidské podobě, podle něj napáchali v Gaze takové zlo, že je za to nemine spravedlivý trest. Svatostánek nese jméno saúdskoarabského krále Fahda, a je v něm nabito. Na 4000 věřících napjatě poslouchá pátečnímu kázání, ženy a muži zvlášť. Slova o zkáze Jeruzaléma ovšem nezní na Blízkém východě, nýbrž plných 2000 kilometrů daleko od Svatého města muslimů, Židů a křesťanů, přesněji řečeno v Sarajevu, píše německý magazín Der Spiegel. Reportér týdeníku se po kázání sešel s imámem, a s překvapením zjistil, že plamenný řečník je etnický Bosňák Nezim Halilovič, v soukromí kultivovaný otec čtyř dětí, na hony vzdálený kontroverznímu vykladači koránu.
Sarajevská mešita byla postavena za miliony dolarů ze Saúdské Arábie, a je dnes největším bohoslužebným stánkem muslimů na Balkáně. Přitahuje fundamentalisty z celého regionu, zejména z ultrakonzervativního sunnitského směru. Halilovič ale tvrdí, že ztotožňovat automaticky takzvané wahhábity s teroristickou Al-Kaidou není správné. "Nemohu kontrolovat, kdo do mešity přichází. Západ nás sleduje s podezřením, je to však hlavně ze závisti. K víře se totiž vrací daleko více muslimů než křesťanů. Přestávají pít alkohol a jíst vepřové, a raději jsou k nám," vysvětluje imám.
Averze obyvatel Bosny vůči Západu se datuje do roku 1992, kdy zbrojní embargo podlomilo schopnost tamních muslimů bojovat se Srby. Masakry trvaly čtyři roky a než je Západ s USA v čele konečně zastavil, zahynulo na 100 tisíc lidí, z toho 80 procent muslimů. Traumatický zážitek otevřel dveře do tradičně tolerantní muslimské kultury Balkánu radikálním islamistům. Halilovič za války sloužil jako velitel čtvrté muslimské brigády a vzpomíná, jak začali do zemí bývalé Jugoslávie přicházet první radikálové z Blízkého východu. "Bez mudžáhidů bychom nikdy nespatřili světlo na konci tunelu," říká otevřeně.
Sarajevo se nachází na křižovatce křesťanské a islámské civilizace, katolictví, pravoslaví a rakousko-uherského kulturního vlivu. Kdysi se mu přezdívalo "Jeruzalém Balkánu". "Ztratí-li Evropa umírněné sarajevské muslimy, kteří by mohli zprostředkovat mezi odlišnými kulturami, čeká nás velmi explozivní situace těsně za dveřmi," varuje Der Spiegel. K wahhábismu se dnes hlásí asi tři procenta místních muslimů, tedy přibližně 60 tisíc mužů a žen. V mešitě je poznáte podle odlišného způsobu modlitby - formují sevřené řady, aby takzvaně "satan neprošel", neříkají na konci bohoslužeb rituální pozdrav pokoje "salám", a necítí se být součástí zbožné muslimské komunity, džamátu, takže odcházejí společně a dříve než ostatní muslimové.
Střet civilizací se ostatně přesunul i na méně prominentní místa - například na internetové fórum zvané Studio Din. Zde se vyučuje wahhábismu, a věřící se zde dočtou odpovědi na své otázky, například jakou smějí poslouchat hudbu a zda mohou kouřit. Loni na podzim bádensko-württemberská pobočka spolkového Úřadu na ochranu ústavy zjistila, že otázky ohledně svaté války - džihádu, nejčastěji kladou právě lidé z Halilovičovy mešity. Je možné, že by pouhých osm měsíců po smlouvě mezi Bosnou a Hercegovinou s Evropskou unií klíčila opět na Balkáně setba násilí a nenávisti? "Existují četné důvody domnívat se, že tomu tak je," varuje závěrem německý magazín.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
