Náboženství v zemích EU: Řecko
Dvacet sedm členských států Evropské unie tvoří zajímavé uskupení zemí s rozdílnou tradicí, dějinami, kulturou i úrovní života. Všechny však mají jedno společné: společné křesťanské dědictví, ze kterého evropská civilizace a kultura vyrostla. Jak ale vypadá toto dědictví dnes? To zkoumáme v seriálu Náboženství v zemích EU. Dnes se v něm vypravíme do Řecka.
Řecko bylo od 15. století až do roku 1829 pod nadvládou osmanských Turků. Ortodoxní církev po celou tu dobu pomáhala Řekům uchovat si etnické, kulturní a jazykové dědictví. Proto jsou i dnes skoro všichni Řekové nominálními pravoslavnými. Muslimů je něco přes 1 % populace a žijí hlavně v Thrákii. K menšinám patří také římští katolíci, protestanti a Židé. Skutečnost, že i dnes má pravoslavná církev na politický život Řecka vliv, dokládá i poznámka metropolity české pravoslavné církve vladyky Kryštofa:
"Stát řecký je jeden z posledních evropských států, kde parlament, prezident, ústavní činitelé mohou začít úřadovat po své řádné demokratické volbě jenom po požehnání arcibiskupa athénského."
V Řecku je náboženská svoboda zaručena ústavou, která však také definuje, že převládajícím náboženstvím je zde pravoslaví. V praxi to znamená, že pro jiné církve je obtížné stavět např. kostely a vyvíjet veřejně misijní činnost. Z Řecka pocházeli slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj. Jaký k těmto světcům mají Řekové vztah, nám opět řekne vladyka Kryštof:
"Řekové nezapomněli na svaté Cyrila a Metoděje. V Soluni vybudovali veliký chrám s velikou pozlacenou kopulí a každý rok se tam koná v květnu pouť. V řeckém jazyce existuje mnoho publikací, které jsou věnovány právě životu a dílu svatých soluňských věrozvěstů."
Jednou ze zvláštností Řecka je hora Athos, která je řeckou ústavou považována za autonomní republiku. Tento mnišský stát je tvořen dvaceti mužskými kláštery. Podle legendy Athos navštívila Panna Maria, prohlásila horu za svatou a zakázala na ni vstoupit ženám i živočichům samičího pohlaví. Tato tradice se udržuje už více než 1000 let. Athos patří k duchovním centrům pravoslaví, kde se prý každodenně dějí zázraky. Zachovala se zde starobylá byzantská architektura, mnoho ikon i vzácných rukopisů. Nejstarší monastýr byl založen už v roce 963. Více nám poví opět vladyka Kryštof:
"Athos se pokládá za společenství lidí, kteří se stále modlí k Bohu a reprezentují původní křesťanství v podobě askeze, kterou křesťané začali vytvářet v Egyptě a Palestině. Monastyry se tam chovají republikánsky - mají svůj parlament, ve kterém zastupuje každý klášter igumen, a potom mají svou vládu, která má tři členy. Ten hlavní - president - se jmenuje protos a je volen na jeden rok. V současné době na Athosu žije 2500 mnichů. Řecko tam dodnes koná správu - je tam prokurátor a řecká policie. Do vnitřní správy athoské republiky prokurátor nemůže zasahovat, stará se jenom o to, aby tam bylo bezpečno a aby nikdo monachům neubližoval."
