Některé evropské soudy vycházejí vstříc muslimskému právu
Pákistán nedávno uzavřel dohodu s místní odnoží afghánského fundamentalistického hnutí Taliban o trvalém příměří v údolí Svát a v zájmu míru v oblasti povolil islámské právo šaríja. Je to precedens, který by se mohl rozšířit i do dalších provincií. Šaríja však proniká nejen do Pákistánu, ale i do soudního systému západoevropských zemí, varuje izraelský server Jerusalem Post. Zvlášť znepokojivé jsou dva konkrétní případy v Itálii a Francii.
V Itálii byli obviněni tři členové severoafrické rodiny z města Brescia, konkrétně otec, matka a nejstarší syn, že bili dceru Fatimu a nepouštěli ji z domu za to, že chtěla žít západním životem. V prvním procesu byli odsouzeni za omezování osobní svobody a týrání; soud uznal, že nezletilá dcera byla brutálně zbita jen proto, že se scházela s nemuslimem a žila životem, který neodpovídá životu rodiny. Na odvolání však byla trojice osvobozena, neboť soud usoudil, že dívka byla zbita "pro své vlastní dobro". Státní zástupce města Bologna pak verdikt sice zpochybnil, ale Nejvyšší kasační soud nakonec pachatele definitivně očistil. Italské političky Barbara Pollastrini a Isabella Bertolini rozsudek ostře kritizovaly, nazvaly jej "jednou z nejtemnějších kapitol v historii práva v Itálii" a vyjádřily znepokojení nad tím, že soud se ztotožnil s radikálním islámem. Nyní se obě poslankyně snaží v parlamentu prosadit zákon odsuzující násilí na ženách.
Verdikt Nejvyššího soudu odsoudily i italské muslimky. Podle Organizace marokánských žen je hanba, že rozsudek zní, jako by byl vynesen v nějaké arabské zemi, která důsledně uplatňuje právo šaríja. Kritizovaly také, že soudci používají jiný metr na Italy a jiný na přistěhovalce, protože italský katolický otec by byl v podobném případě nepochybně přísně potrestán. Podle této organizace bylo v poslední době v Itálii zavražděno nejméně devět děvčat vlastními nejbližšími příbuznými. Čím dál víc dívek musí povinně nosit muslimský šátek hidžáb, někdy už od osmi let, a proto stoupá počet nezletilých děvčat, která utíkají z domova, zejména do Francie. Tam to však není o nic lepší.
Loni v červnu dal jeden francouzský soudce za pravdu muslimovi, který chtěl anulovat své manželství jen proto, že jeho žena nebyla panna. Rozsudek vyvolal bouři nevole mezi politiky i nejrůznějšími organizacemi. Teprve v listopadu odvolací soud verdikt zvrátil. Přitom zhruba 80 % francouzských muslimů žije světským životem a kategoricky odmítá jakoukoli formu šaríje. Jiná situace je v Británii - tam zavedení šaríje podporuje skoro 40 % mladých muslimů a islámské právo se zjevně zamlouvá i nemuslimům. Arcibiskup z Canterbury Rowan Williams vloni prohlásil, že "uznání muslimských náboženských soudů v Británii je nevyhnutelné" a že se Británie "musí smířit" s tím, že někteří její občané se neztotožňují s britským právním systémem.
Williams je přesvědčen, že přijetí částí práva šaríja přispěje k udržení společenské soudržnosti, protože muslimové by si mohli vybrat, jestli jejich manželské či finanční spory bude řešit soud řídící se právem šaríja. Podle britského muslimského poslance Sadiqa Khana však islámské soudy způsobí, že muslimové nenaváží vztahy s jinými etnickými a kulturními skupinami. Obává se rovněž, že tyto soudy nebudou nakloněny ženám a budou rozhodovat v jejich neprospěch. Zprávy o tom, že právo šaríja dostalo přednost před zákony daného státu, však přicházejí i z dalších zemí. V Dánsku například jistí imámové údajně sami odsoudili několik mladých muslimských delikventů, a obešli tak dánský soudní systém. Islamisté však prosazují právo šaríja do soudních systémů starého kontinentu ke škodě většiny muslimů v Evropě, uzavírá Jerusalem Post.
