Kde byl odsouzen Ježíš?
Křesťanští návštěvníci Jeruzaléma a míst, kde se pohyboval Ježíš krátce před ukřižováním, možná chodí ulicemi, kudy Kristus vůbec nešel. Dnešní Via Dolorosa totiž možná vůbec nevedla dnešní Muslimskou čtvrtí, ale úplně jinudy, píše izraelský deník Ha-arec. V roce 29 našeho letopočtu, tedy v prvním roce služby Piláta Pontského, byl před tohoto římského prefekta přiveden mladý muž z Galileje. Podle Nového zákona Ježíš Nazaretský vyvolal hněv jeruzalémského Sanhedrinu svými mesiášskými výroky, a tak jej jeho představitelé předali římským úřadům kvůli rozvratnictví.
Soud s Ježíšem, který se konal okolo svátku Pesach, byl krátký; když stál Ježíš před Pilátem, Říman se ho zeptal: "Jsi král Židů?" a Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš." Podle evangelií pak Pilát nařídil, aby byl Ježíš ukřižován.
Místo, kde se tento soud před Pilátem konal - pevnost Antonia - se stalo pro křesťany jedním z nejposvátnějších a je dnes prvním ze 14 zastavení Křížové cesty po Via Dolorosa, která vede jeruzalémským Starým Městem ke Golgotě, kde byl Ježíš ukřižován a pohřben. Tam dnes stojí Chrám Božího hrobu. Posledních tisíc let panuje přesvědčení, že se pevnost Antonia nalézala v dnešní Muslimské čtvrti, severně od Chrámové hory, kde je dnes škola pro muslimské chlapce. Nyní však přišel s převratným tvrzením izraelský archeolog Šimon Gibson - podle něj tam Antonia nikdy nestála, a tudíž ani Via Dolorosa není tam, kam ji řadu staletí umisťuje tradice.
Podle Gibsona bylo místo, kde Pilát Pontský odsoudil Ježíše, poblíž západních hradeb Starého Města, nedaleko dnešní Davidovy věže, tedy na druhé straně Starého Města. To znamená, že Via Dolorosa by začínala zhruba tam, kde se dnes nalézá parkoviště za Arménskou čtvrtí. Gibson tam objevil to, co se v Janově evangeliu nazývá "dláždění" (v aramejštině "gabatha"), tedy místo, kde prefektové soudili. Gibson je přesvědčen, že právě odtamtud vedla Via Dolorosa až k dnešnímu Chrámu Božího hrobu. Původní pevnost Antonia byla zničena při dobývání Jeruzaléma římským císařem Titem v roce 70 našeho letopočtu. Gibson, který svá zjištění a tvrzení prezentuje v knize s názvem "Poslední dny Ježíšovy", se domnívá, že tradice o skutečném místě Via Dolorosy byla zkreslena v křižáckém období.
Křižáci povraždili mnoho jeruzalémských muslimů, židů i ortodoxních křesťanů a s nimi zanikly i tradice staré stovky let. Geografie města se změnila a na místě, kde se podle dnešní tradice nacházela pevnost Antonia, byla vybudována kaple. Archeologický průzkum tohoto místa však podle Gibsona ukázal, že původní stavba z doby Římanů byla malá a nemohla sloužit jako palác římských prefektů. Gibsonovo tvrzení už ale má i odpůrce - kategoricky je odmítá jeho izraelský archeologický kolega Meir Ben-Dov, který se podílel na odkrytí tunelu pod Zdí nářků a Gibsonovu teorii označuje za "totální nesmysl". Podle Ben-Dova dosvědčuje popis soudobého historika Josepha Flavia "stejně jako tisíce dalších svědků, že pevnost Antonia se nalézala v rohu Chrámové hory a nikde jinde." Profesor zdůraznil, že on sám na tomto místě v osmdesátých letech odkryl základy dvou věží pevnosti. Římští vojáci na Chrámovou horu nechodili, a proto byla pevnost Antonia hned vedle. "Josephus popisuje, jak římští vojáci stáli na hradbách pevnosti a dělali na modlící se židy na Chrámové hoře neslušná gesta," cituje Ha-arec Ben-Dova.
