Židé a vzdělání
Vzdělání pokládáme za nezbytnou podmínku dobrého zaměstnání a úspěšného života. Ty tam jsou doby, kdy se osvícenci jen s obtíženi prosazovali povinnou školní docházku a kdy sedláci nadávali učitelům, že jim děti zdržují od práce. Mohlo by se zdát, že touha po vědomostech je novodobým trendem, ale není to pravda. Důraz na vzdělání klade židovská tradice už od biblických dob.
O Židech se říká, že jsou národem knihy. Onou knihou se rozumí samozřejmě Bible, křesťanskou terminologií Starý zákon. Jeho nejdůležitější část, tzv. Tóru, obdrželi Židé podle tradice na hoře Sinaj od samotného Hospodina. Obsahuje nejen pojednání o vzniku světa a člověka, ale hlavně pokyny, jak má židovský národ žít, včetně známého desatera Božích přikázání. Studium biblických textů je proto celoživotním úkolem každého Žida. Už v pátém století před naším letopočtem bylo v Izraeli na 500 synagog, jejichž součástí byla také škola. Tato praxe vyplývá ze samotné Bible, říká Arno Pařík z Židovského muzea v Praze.
"Každá obec má mít svoji školu, kterou mají děti začít navštěvovat v pěti nebo v šesti letech. Každé dítě se v ní vzdělává od pěti let v Bibli a od deseti let v Mišně (to je nejstarší část Talmudu, nutná k výkladu Bible). Ve třinácti letech se dítě při obřadu bar micva stává nábožensky dospělým, takže se pak vzdělává v dodržování židovského života. V patnácti letech se pak přistupuje ke studiu Talmudu."
Nešlo ale jen o náboženské vzdělávání. Jelikož Židé po mnoho století nemohli v Evropě chodit do křesťanských škol, byly nedílnou součástí jejich studia i poznatky z matematiky, lékařství, zemědělství a dalších věd. Když to pak politické poměry umožňovaly, transformovaly se židovské ješivy v běžné školy, které se od ostatních odlišovaly jen důrazem na židovskou tradici. Tak tomu bylo např. i v meziválečném Československu.
"V Československu vznikla po první světové válce celá řada židovských škol hebrejských, zejména na Podkarpatské Rusi. Byly to školy základní, ale počátkem dvacátých let bylo v Mukačevu a později i v Užhorodě založeno hebrejské gymnázium. Vyučovacím jazykem byla hebrejština, ale obsah výuky byl ve všech předmětech srovnatelný s ostatními školami."
O důrazu na vzdělání v židovské pospolitosti však nesvědčí jen staletá tradice. Například při pohledu na seznam laureátů Nobelových cen zjistíme, že asi pětina z nich je židovského původu. Židé zkrátka přisípvají světové vědě a kultuře mnohem větším dílem, než jaký by odpovídal jejich podílu ve celkové populaci.
