Nebude-li mít Evropská unie duši, nebude mít život
Tento týden přinesl zásadní rozuzlení diskusí kolem Lisabonské smlouvy. Ústavní soud v úterý konstatoval, že smlouva je v souladu s českou ústavou a prezident republiky Václav Klaus jen několik hodin poté Lisabonskou smlouvu podepsal. V pětibodovém prohlášení mj. uvedl, že vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost Česká republika přestane být suverénním státem. Tento výrok vzbudil velkou pozornost také v církevních kruzích.
Nebude-li mít Evropská unie duši, nebude mít život - řekl Českému rozhlasu arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference. Podpis Lisabonské smlouvy vidí v současné době jako jediné možné řešení, a ztráty suverenity se neobává.
Jan Graubner: "Něco do toho společného dáváme, něčeho se zříkáme, něčím přispíváme. Nemyslím si, že je to vážné omezení suverenity naší země. Vidím jako obrovsky důležité, aby všichni lidé, kteří vidí jako důležitý duchovní rozměr společnosti, se více aktivizovali a přispěli k budování duchovního rozměru Evropy. Nebude -li mít Evropská unie duši, tak nebude mít život. A myslím, že Evropská unie nemůže mít jinou duši, než křesťanskou..."
Národním zájmem České republiky je být součástí integrované Evropy - říká prezident Křesťanské akademie, profesor Tomáš Halík.
Tomáš Halík: "Já plně respektuji to, že Václav Klaus jako soukromá osoba měl jiný názor než 26 evropských států, než parlament, vláda a ústavní soud vlastní země. A dokonce bych si ho velmi vážil, kdyby poté, co tento politický zápas prohrál, zůstal věrný svému svědomí a odstoupil ze svého úřadu. Ale já odsuzuji to, že použil onen argument strašení sudetskými Němci. A on musel vědět, že ten argument je nepravdivý! A když jsem nyní sledoval, jak Václav Klaus ve smutečním obleku a s kyselou tváří oznamuje národu, že přišel o svou suverenitu, tak mi to přišlo tragikomické."
Také kardinál Miloslav Vlk je přesvědčen, že není dost dobře možné, aby malý stát v srdci Evropy zůstal sólo a nepřipojil se do evropského společenství.
Miloslav Vlk: "Strachy pana prezidenta vůbec nesdílím, a zvlášť ne v té formě, jak on to vyslovil. To se domnívám, že je opravdu... nechci užít příliš silné slovo - ale že to není pravdivé. Jde o to, abychom našli své křesťanské kořeny, které jsou nám společné. A abychom dospěli k určitým hodnotám, že kterých ty evropské státy vyrůstaly. A které by měly, podle Masaryka, spojovat Evropu i dnes. Masaryk říkal, že státy se rozvíjejí těmi idejemi, ze kterých vznikly. A to platí zvláště o Evropě."
Podpis smlouvy vítá rovněž biskup Václav Malý. Ale atmosféra, která mu předcházela, jej nenadchla.
Václav Malý: "To byla ostuda, jaké tanečky se kolem toho dělaly - z údajného důvodu, že ztratíme suverenitu. Přirozeně - část té suverenity se odevzdává do centra, ale je to vyváženo bezpečností, bojem proti kriminalitě, ekonomickými vazbami, politickými vazbami a to převáží i nad těmi negativy, která jistě taky jsou."
Václav Malý zdůrazňuje: smlouva prohlubuje vědomí, že patříme do širšího okruhu státních a národních společenství. Nemůžeme žít jako ostrůvek v izolaci a neustále mít obavy, že nás někdo sleduje.
