Svatořečení Anežky České
Ve čtvrtek jsme si připomněli 20 let od svatořečení Anežky České. Už za malou chvíli, přesně v 10 hodin, bude v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha slavit kardinál Miloslav Vlk k tomuto výročí mši svatou. Při této příležitosti bude také vystavena relikvie světice. Svatořečení Anežky před 20 lety předznamenalo události spojené s pádem komunistického režimu.
Jako královská dcera se měla Anežka Přemyslovna podílet na politických plánech svého otce Přemysla Otakara I. Tomuto údělu se vzepřela. Vyměnila světskou moc a majetek za ideál chudoby po vzoru svatého Františka. Odmítla nabídku k sňatku od císaře Fridricha II.a založila v Praze klášter klarisek. Sama do něj také vstoupila a stala se abatyší. Nebyla ale jen velkou ženou své doby, 700 let po své smrti se stává symbolem naší sametové revoluce. Všechno začalo 12. listopadu 1989, kdy papež Jan Pavel II. za účasti 12 tisíc československých poutníků v bazilice svatého Petra v Římě Anežku svatořečil. Tuto událost v Říme připravoval tehdy ještě tajný kněz Tomáš Halík.
Tomáš Halík: "Ta doba před svatořečením byla pro mě významná také proto, že 7. listopadu jsem měl poprvé možnost setkat se s Janem Pavlem II. To byl den před pádem Berlínské zdi a papež tenkrát řekl: ,Buďte připravení, komunismus končí.' Já jsem mu tenkrát příliš nedůvěřoval, dokonce jsem mu oponoval, že to u nás bude trvat déle, on říkal: ,Buďte připraven', a za deset dní po našem rozhovoru padl komunismus u nás."
Tehdy se často zmiňovalo staré proroctví: "Až bude Anežka svatořečena, nastanou lepší časy v české zemi".
Tomáš Halík: "To svatořečení vytvořilo určitou psychologickou atmosféru ve společnosti. Tenkrát to oslovilo spoustu lidí, nejen věřící. Já myslím, že se to promítlo do té kultivované nenásilné atmosféry toho převratu. Vždyť převrat skoro vždycky provází násilí, ukrutnosti, tady nic takového nebylo a já jsem to skutečně vnímal jakoby ty chvíle prozářila ta kultivovaná postava Anežky České."
Pozdější pražská mše k svatořečení Anežky se stala národní poutí, při níž zazářila osobnost Kardinála Tomáška. Jeho promluva v katedrále hluboce zasáhla katolíky i nevěřící.
Tomáš Halík: "Byl jsem strašně vděčný panu kardinálovi, že pronesl to, co pronesl, a nikdy nezapomenu na ta slova: ,V této historické chvíli našich dějin já a celá katolická církev stojím na straně národa.' Já jsem měl pocit, že to je opravdu historická chvíle, kdy se mohou zbořit ty staleté zdi předsudků mezi církví a tím zbytkem společnosti a okamžitě po této slavnostní bohoslužbě se odtud se valily zástupy na Letnou a pak tam byla ta památná manifestace, při které, myslím, se skutečně rozhodlo, že ta situace je nezvratná, kdy všichni museli vidět, ano, to už dospělo do takového bodu, že žádná síla nemůže toto odhodlání zvrátit."
