Košer maso je drahé
Evropští židé čelí novému problému. Není jím vzrůst antisemitismu nebo jiná podobná nebezpečí, kterým židé zvláště v minulosti čelili, ale skutečnost, že dodržovat některá náboženská pravidla je čím dál finančně náročnější.
Být židem je čím dál dražší záležitost - košer potraviny jsou stále nákladnější. Až dosud hlavní překážkou toho, aby se člověk rozhodl žít život zbožného žida, bylo velké množství příkazů a zákazů. K pověstným patří i náročný systém pravidel vážících se k jídlu - takzvaný "kašrut". Jídlo, které zbožní židé smějí jíst, musí být "košer" a nesmí se také kombinovat zakázaným způsobem, například pojídat masové a mléčné výrobky dohromady.
A právě k masovým výrobkům se vztahuje poslední starost, kterou evropští rabíni i zbožní jedlíci masa mají. Aby bylo maso košer, nesmí pocházet z některých zakázaných zvířat, zakázáno je například vepřové nebo maso dravců. Ale i povolená zvířata, jako je hovězí dobytek, musí být poražena správným způsobem, tedy mimo jiné zaříznuto nožem bez jakýchkoli zubů a dobře zbaveno krve.
To lze zajistit jen na příslušně vybavených a certifikovaných jatkách a za přítomnosti školeného personálu. Výsledkem je, že koupit košer maso se v Evropě stalo takřka nedostupným luxusem, takže i mnoho praktikujících židů raději kupuje maso normální, což rabíni nevidí rádi. Příkladem můře být Velká Británie, kde navíc žije poměrně velká židovská komunita, a tedy je i docela velké množství potenciálních zákazníků. Zatímco normální kuře stojí ve velkém britském supermarketu asi dvě libry, košer kuře, které je v podstatě stejné, jen jinak zabité, stojí deset až dvanáct liber, tedy až šestinásobně více.
Jednou z příčin tohoto stavu je skutečnost, že evropské židovské komunity jsou většinou malé, a pevné náklady na košer maso se rozkládají mezi malý počet zákazníků. Jde o náklady na vybavení, ale i na to, aby pravidelně přijížděl rabín pověřený kontrolou celého provozu, nebo peníze navíc za zvláště školené řezníky a rituální dozorce. Výjimkou je v Evropě pravděpodobně jen Paříž, kde je velká židovská komunita, a tudíž jsou zde i samostatná velká jatka. Košer maso je tedy v Paříži jen asi o 25 procent dražší než to obyčejné.
Evropští rabíni nyní rokovali, jak dosáhnout snížení přehnaných cen za košer maso. Jedním z navrhovaných řešení je, že se upustí od dosavadní praxe, podle které židovské obce košer maso ještě dále zdaňovaly zvláštním poplatkem, ze kterého se financovaly vzdělávací aktivity komunit. Nyní tedy možná bude o něco levnější vést židovský život i v kuchyni, ale o něco dražší vzdělání dětí. Krom toho nikdo nepochybuje, že i ostatní náročná rituální pravidla nepochybně zůstanou v platnosti i nadále.
