12. ledna  2010 v 16:39  rubrika: Zprávy

Jeruzalémská bible II

Jeruzalémská bible - Foto: Václava Uhlíková, RFE/RL

Jeruzalémská bibleFoto: Václava Uhlíková, RFE/RL

Jeruzalémská bible, jak ji charakterizují první slova v "Předmluvě" arcibiskupa olomouckého Jana Graubnera, je "špičkové dílo katolické biblistiky druhé poloviny 20. století". Jakkoliv toto přiblížení zní uznale, jakou konkrétní kvalitu si lze pod ním představit? Kde k tomu vyčíst poučení? Přece v Bibli - "tam to všechno je".

Hlavní tíha volby specifik převodu tohoto díla z francouzštiny do češtiny ležela na Františku X. Halasovi a Dagmar Halasové. Ti předložili "konečné znění překladu z francouzštiny, jež se stalo podkladem pro biblisty, kteří ho upravili, aby plně odpovídalo originálnímu textu Písma..." (spolupráci na překladu poznámek zajistila též sestra Terezie Brichtová OP). Zodpovědnost za volené formulace tedy leží na týmu biblistů, odborných konzultantů. Oni by měli být těmi, kteří text obhájí vůči rozmanitým námitkám či připomínkám, které se mohou postupně objevovat, jak z řad odborníků, tak laiků. 

Z těch dosud objevených lze zatím nabídnout inspirativní reakce dvou autorů. Jaromíra Slomka v blogu Týdne.cz ("Rok tří biblí", 19. 12. 2009) a ve sloupku "Bible bez Hospodina" v časopisu Týden, č. 51-52, a Jana Roskovce v rozhovoru v Hospodářských novinách z 23. 12. 2009, nazvaném "Ó náš Pane, Hospodine... Či Jahve?" Do obou titulků se dostala asi nejmarkantnější a možná i nejradikálnější volba, která při překladu padla. J. Roskovec ji popisuje takto: "Asi nejnápadnější ´novinkou´ je způsob, jakým je uváděno Boží jméno. Ve Starém zákoně je Bůh často označován vlastním jménem, takzvaným tetragramem, JHVH. Židé je z úcty vůbec nevyslovují a při hlasitém předčítání nahrazují nejčastěji označením Pán. V češtině se však vžilo slovo Hospodin, které postupně ztratilo svůj obecný význam a stalo se termínem vyhrazeným právě pro tento účel. ... Česká Jeruzalémská bible to převzala, působí to však velmi exoticky, navíc občas musí být toto jméno skloňováno, což vede k dosti nelibým tvarům." Plná argumentace užití právě tohoto pojmu je nyní na straně biblistů a snad na sebe nenechá dlouho čekat. 

Možná bude nejlépe vrátit se k textu samému a nalistovat ony pasáže, v nichž je možné bez problémů objevit a číst skutečnou krásu překladu Jeruzalémské bible. Speciální doporučení si jistě zaslouží oddíl nazvaný "Knihy poučné a básnické". Obsahuje oddíly patřící k nejznámějším a obsahujícím silné poetické napětí (Job, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní, Kniha moudrosti, Sirachovec). Právě zde vynikne melodická kompozice zčeštěného textu. Nejjednodušší příklad, který to může potvrdit, je samozřejmě srovnání. Kupříkladu Job 37,5-7: "Ano, Bůh nám ukazuje divy, koná velkolepá díla, jež nás přesahují. Když říká sněhu: ´Padej na zemi!´, lijákům: ´Hustě se lijte!´, tu přerušuje práci lidí, aby v tom každý poznal jeho dílo." (JB) Oproti tomu praví ekumenický překlad (ČEP): "Podivuhodně hřmí Bůh svým hlasem, dělá veliké věci, nad naše poznání: sněhu velí: ´Padej na zem´ a dešti: ´Ať prší´, a déšť padá v mocných proudech. Na ruku každého člověka klade svoji pečeť, aby všichni lidé, které učinil, nabyli poznání." Nestačí? Pojďme k Příslovím, z nichž navíc lehce vycítíme aktuálnost této knihy. Př 28,6: "Lepší je chudák, jenž si vede poctivě, než muž záludných cest, byť bohatý." (JB) "Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešný obojetník, byť bohatý." (ČEP) 

V Bibli je třeba samozřejmě především číst. Nabízí-li tato činnost také požitek ladných vazeb a elegantního stylu, potěšení - které je nepochybně též žádanou kvalitou právě tohoto díla - je ještě více výrazné. 

Autor:  Milena M. Marešová
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas