Egyptské Muslimské bratrstvo, jedna z největších islámských organizací na světě, má nového vůdce. Jeho jméno je Muhammad Badí, a soudí se, že je to velmi konzervativní člověk. Co může daná změna přinést?
Je to paradoxní, ale jedna z nejstarších, největších a nejvýznamnějších muslimských organizací na světě žije v ilegalitě, a také svého vůdce volí potají. A to přesto, že to vše se odehrává v Egyptě, tedy muslimském státě, ovšem se sekulárním režimem.
Řeč je o egyptském Muslimském bratrstvu, organizaci založené před více než sedmdesáti lety. Hasan Al Baná tehdy přišel s názorem, že muslimské státy selhaly, nejsou vlastně muslimské, a je třeba proti nim bojovat stejně jako proti ostatním ne-muslimům. Úkolem je v Egyptě i dalších zemích založit skutečný islámský stát na čistě náboženských principech. Muslimské bratrstvo se po celé 20. století opakovaně dostávalo do konfliktu s egyptským státem, řada jeho aktivistů byla popravena, desetitisíce lidí byly vězněny. Mezi nimi v polovině 60. let i jistý Muhammad Badí, který si odseděl minimálně sedm let za údajné aktivity v ozbrojené buňce bratrstva.
Nyní, v roce 2010, se tento sedmašedesátiletý veterinář stal vůdcem celého bratrstva, což se posuzuje jako prohra reformátorů uvnitř této organizace. Ta je v Egyptě stále nelegální, i když jde zároveň o nejmasovější opoziční sílu v zemi. Ještě nedávno se zdálo, že do jejího čela se může dostat někdo z mladé gardy, která žádá větší otevřenost a určitou demokratizaci vnitřního života. Reformátoři ale prohráli již koncem roku při volbách do užšího předsednictva, a nástup konzervativního Muhammada Badího příklon ke konzervativnímu výkladu politického islámu už jen zpečetil.
Rétorikou Badí navazuje na svého předchůdce Muhammada Akifa, který řekl, že by radši viděl v čele Egypta malajského muslima než egyptského křesťana, a opakovaně žádal, aby sousední Izrael zmizel z mapy světa. Volba Muhammada Badího pravděpodobně ovlivní dění v celé oblasti. Vlivné bratrstvo má totiž mnoho následovníků, počínaje palestinským Hamasem, a konče Muslimskými bratrstvy v zemích, jako je Jordánsko a Sýrie.
Porážka reformátorů paradoxně vyhovuje egyptskému prezidentovi Husnímu Mubarakovi a jeho režimu. V roce 2005 pod nátlakem George Bushe egyptský prezident připustil nepřímou účast kandidátů bratrstva v parlamentních volbách coby nezávislých, a dnes je jich v parlamentu kolem dvaceti procent. Tento úspěch v letošních volbách už asi nezopakují. Zesílení radikalismu ve vedení Muslimského bratrstva prezidentu Mubarakovi i dalším vládcům v oblasti poslouží jako záminka nebo i dobrý důvod pro to, aby dále potírali islamisty všemi prostředky, které mají k dispozici.
