Počátkem února zasáhlo 600 bosenských policistů proti komunitě saláfitů ve vesničce Gornja Maoča nedaleko města Brčko. Událost vyvolala nejen značnou pozornost médií, ale také znovu otevřela otázku, nakolik ohrožuje radikální islám Bosnu a Hercegovinu.
Ve vesnici Gornja Maoča nedaleko bosenského města Brčko nedávno zasáhla policie. Ve zmíněné obci žije asi stočlenná komunita saláfitů. Při policejní razii bylo zatčeno sedm osob včetně šéfa komunity Nusreta Imamoviče. Bezpečnostní síly objevily desítky zbraní, které byly do vesnice pašovány v rakvích. Policie také zabavila množství instrukčních materiálů o způsobu provádění teroristických útoků.
Zatčené osoby byly následně obviněny z protizákonných aktivit, organizovaného zločinu, ohrožování ústavního pořádku Bosny a Hercegoviny a její územní celistvosti a z nabádání k etnické, rasové a náboženské nesnášenlivosti.
Saláfité jsou vyznavači fundamentalistického výkladu Koránu. Podle nich člověk k životu nepotřebuje vědět víc, než to co svatá kniha obsahuje, a vzorem pro život jsou pouze první generace následovníků proroka. Nejprve se komunita islámských bojovníků, která pomáhala bosenské, převážně muslimské armádě během války se Srby a Chorvaty, usadila v lokalitě Bočinja. Po útoku al-Kajdy na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 odešla část z nich do obce Gornja Maoča.
Tam začali uplatňovat islámské právo šaríja. Šéf komunity Nusret Imamovič sám sebe nazývá předákem Samostatné autonomní oblasti Gornja Maoča. Po Bosně šíří radikální islám, mimo jiné tlumočí vzkazy v současnosti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina. Do čela saláfitů se dostal v březnu roku 2007, kdy při autonehodě zahynul jeho předchůdce Jusuf Barčič. Ten byl sice rovněž radikálním muslimem, který se pokoušel se saláfity včlenit do oficiálních struktur bosenské islámské komunity. Ale neuspěl, neboť Imamovič rovnou odmítl Bosnu a Hercegovinu a její právo respektovat.
Jsou saláfité pro tuto zemi nebezpeční? Každopádně ano. A nejen pro ní. Řada z nich se do Gornjí Maoči přistěhovala z jiných částí bývalé Jugoslávie. Například z kosovského Prizrenu, makedonské Skopje, nebo ze Sandžaku v Srbsku. Tam muslimové představují většinu obyvatelstva a saláfité tam působí také.
Nezbývá než doufat, že zůstanou marginální součástí islámských komunit v bývalé Jugoslávii. Zatím tomu tak je.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
