Sv. Anežka a česká identita

20. únor 2010

Za neobyčejně velké mediální pozornosti došlo v tomto týdnu k archeologickému výzkumu v kostele sv. Haštala. Podle zapsaného vidění z 50. let, které v loni objevila sestra Koláčková z Kroměříže, se právě tady měly nacházet ostatky sv. Anežky, které jsou nezvěstné od husitských válek. Výzkum ale pravdivost tohoto vidění nepotvrdil a končí. Proč ale možný nález ostatků sv. Anežky vzbuzuje takovou pozornost a co by se v Česku změnilo, pokud by se našly?

V hojném počtu čekali zástupci médií na to, co se objeví pod velkou opukovou deskou pod oltářem a v levé části presbytáře. Profesor Jan Royt z Katolické teologické fakulty a člen výzkumné komise marně připomínal, že pro přítomnost ostatků neexistuje příliš mnoho historických fakt:

„Po josefínských reformách, kdy klášter byl zrušen, tak veškeré historické zprávy jsou nejisté a nemáme tedy vůbec nic. Opírá se to jedině o ta zjevení těch sester, takže historické indicie malé, naděje možná veliké.“

Archeologický průzkum v kostele sv. Haštala v Praze

V co přesně tyto naděje doufají? Čekala média na to, že budou moci svým divákům přinést naději v to, že v Česku zavládnou lepší časy, jakmile se ostatky najdou, jak praví lidové proroctví z 15. století? Kardinál Miloslav Vlk do televizních kamer na místě k tomuto proroctví řekl:

„Tak je to legenda a je hezká. Jestli legendy vznikají, tak protože člověk potřebuje naději. A víte, to rčení, že až budou nalezeny ostatky sv. Anežky, tak bude českému národu lépe, to je plné naděje.“

Kardinál Miloslav Vlk v kostele sv. Haštala v Praze

Naději už sv. Anežka přinesla minimálně jednou - je neodlučně spjata s událostmi kolem listopadu 1989. Čeští duchovní dokonce mluví o tzv. Anežském zázraku, který pomohl svrhnout komunistický režim. Vladimír Kelnar, vikář z týnské farnosti, kam patří i kostel sv. Haštala, je poněkud skeptický.

„Kdyby nebylo pomoci shůry a přímluvy sv. Anežky, tak ten totalitní stát, opevněný ve své policii, armádě a všech možných mocenských prostředcích tady bude určitě dodnes. Ale přesto to nevedlo k tomu, aby se národ zamyslel, aby začal přemýšlet o svých duchovních kořenech, ze kterých vyrostl, aby v této zemi zavládla tolik opěvovaná slušnost, pořádek, pokoj a mír mezi lidmi. To jsou naopak hodnoty, po kterých stále vzdycháme, které bychom chtěli, aby byly kolem nás, ale nějak se to nedaří.“

Pater Vladimír Kelnar v kostele sv. Haštala v Praze

Hledání ostatků sv. Anežky za přítomnosti kamer a mikrofonů tedy spíše připomíná honbu za mediální senzací. Církevní představitelé se shodují, že sv. Anežka má pro český národ hlavně význam duchovní, bez ohledu, zda víme, kde leží její ostatky. Kardinál Miloslav Vlk alespoň vidí v mediálním zájmu možnost, jak připomenout Anežčin příklad, jímž se můžeme inspirovat dodnes.

„To, že ona, která byla z královského rodu a měla perspektivy být císařovnou, tyto mocenské šance odložila a sestoupila z hradu do podhradí mezi chudé a sloužila jim. Čili že je to taková obrovská výzva pro dobu dnešní, kdy lidé jdou po moci, bohatství, tak tohle je z našich duchovních dějin taková silná výzva.“

Mediálně sledovaný otvor před oltářem.

Je však otázkou, zda takovéto typy zpráv česká média zajímají...

Spustit audio