Před několika léty uveřejnil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung karikaturu, na které si směrem na faru vede za rameno kaplan malého chlapce. Míjí se se svým představeným. Ten mu se zdviženým ukazovákem klade na srdce: "A poté, bratře, nezapomeň na zpověď!" Karikatura tehdy reagovala na množící se případy sexuálního zneužívání dětí a mladistvých na amerických katolických školách.
Podobně bychom karikaturu mohli vztáhnout na Irsko, kde sexuální zneužívání na církevních školách došlo tak daleko, že si irské biskupy pozval sám papež Benedikt XVI., aby s nimi celou věc projednal a našel cestu k nápravě. Koncem ledna tohoto roku propukl podobný skandál na berlínské jezuitské škole. Ukázalo se však, že nejde o ojedinělý případ zneužívání, ale o obvyklou situaci. Berlínský skandál povzbudil podobné oběti i z jiných částí země a zemí se začala šířit lavina trestních podání. Dodnes německá státní zastupitelství evidují zhruba sto dvacet případů podobných zneužití.
Liberální ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberg německé katolické církvi v této souvislosti vyčetla, že u prokázaných případů sexuálního zneužití, místo aby se okamžitě spojila s orgány justice, doporučovala podezřelým, aby se udali sami, a vůbec aby se spojovali se státním zastupitelstvím jen podle okolností. Ministryně považovala uvedený způsob přístupu k jednomu z nejhorších zločinů jako zpochybňování německého právního systému. Měla za to, že církev tak projevila nezájem konstruktivně spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a nestála o jednoznačné objasnění jednotlivých případů.
Je pravda, že německé biskupské konferenci trvalo nějakou dobu, než se rozhoupala a ke skandálu se vůbec vyjádřila. Současně její předseda Robert Zolitsch nezapomněl vyjádřit politování nad výroky ministryně spravedlnosti. Nemohou, podle něj, než zhoršit vztahy mezi církví a státem. Už v roce 2002 církev přece zavedla opatření, která měla podobným případům bránit. Nyní se církevní hierarchové na nedávné biskupské konferenci dohodli, že tato opatření znovu projednají a příslušným způsobem poopraví. "Naši budoucí kněží," řekl Zolitsch, "musí lidsky, a tím i v sexuálním slova smyslu, pro svůj úřad vládnout odpovídající způsobilostí a zralostí."
Na rozdíl od svého arcibiskupského kolegy z Hamburku, Wernera Thissena Zolitsch problém nevidí jako strukturální problém uvnitř církve, ale jako selhání několika jednotlivců. K sexuálním zneužitím přece dochází i v rodinách, a to častěji, než se děje v církevních školách. V každém případě hodlá při nejbližší návštěvě papeže Benedikta XVI. problém s ním osobně projednat. Vzhledem k tomu, že papež má už za sebou jednání s irskými biskupy na stejné téma, bude nepochybně moci německým biskupům nabídnout celý vějíř dobrých rad.
Radikální postoj k věci zaujal augsburský biskup Walter Mixa. Podle něj spoluvinu na sexuálním zneužívání dětí a mladistvých v církevních školách nese sexuální revoluce a narůstající sexualizace života vůbec. "V posledních desetiletích jsme v mediích mohli zaznamenat narůstají sexualizaci ve veřejnosti," uvedl biskup. Mixa nepochybuje o tom, že ve školách šlo a jde o odpudivé zločiny, že se církev v minulosti k nim stavěla s pozoruhodnou naivitou a bezelstností, kdy se víc spoléhala na vnitřní nápravu pachatelů na jejich novém působišti, "ale tak zvaná sexuální revoluce rozhodně bez viny není," dodává.
Církevní kritik a teolog Eugen Drewemann naopak zdůrazňuje spoluodpovědnost vnitřních struktur katolické církve. "Kardinální chyba katolické církve," říká, "tkví v tom, že klerikové jsou nuceni alternativně volit mezi láskou k Bohu a láskou k lidem." To je podle Drewemanna proti samotnému duchu Ježíšova poselství a o nic méně proti základním lidským potřebám. "Římská církev," uzavírá," by se konečně po pěti stech letech měla poučit na postojích reformace ze 16. století."
Zejména v Německu, které mohutné reformační tažení v čele s Martinem Lutherem začalo, ta slova mohou padnout na úrodnou půdu. Byl to právě Luther, který nahlédl nesmyslnost a nelidskost celibátu a který zpochybnil i manželství jako boží svátost, ale akceptoval je jako dobrý a mravný zvyk.
Jako tolikrát předtím, ani tentokrát se nic významného uvnitř církve určitě nestane. Možná jen biskup Mixa, uvažující, jak vidno, v širších souvislostech, ze spoluúčasti by mohl obvinit už samotnou sexuální revoluci Lutherovu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
