Výstava Cesta k pramenům

13. březen 2010

Víra a umění – to je po staletí živý a dynamický vztah. Mnoho umělců hledá prostřednictvím svých děl filozofické odpovědi – a často se i dnes dávají inspirovat biblickými obrazy. Jedním z nich je Miro Pogran, který vystavuje právě nyní v pražské galerii Perla. Zašla se tam podívat Kateřina Rózsová, kterou jeho obrazy zaujaly.

Cesta k pramenům je podtitul výstavy Mira Pograna. Proč právě prameny? To přibližuje kurátorka výstavy Josefa Potfajová.

Josefa Potfajová: „Podle jeho autorského tisku, ale i litografických listů, které dělal ke své povídce. Tento námět je nám oběma blízký, protože ten pramen je vlastně život, který nám dává Bůh.“

Obrazy, které jsou v Galerii Perla na pražském Jánském vršku vystaveny, vznikaly téměř 10 let.

Miro Pogran: Ruce (2003)

Miro Pogran: „Ty nejstarší věci jsou cyklem maleb, které nesou určité symbolické poselství. Ty věci jsou vesměs inspirovány biblickými verši nebo příběhy z Bible.“

Říká sám autor Miro Pogran, který je malířem, grafikem i ilustrátorem. Co je pro umělce větší inspirací? Starý, nebo Nový zákon?

Miro Pogran: „Je to těžká otázka. Rozhodně pro mě je ale velikou inspirací Starý zákon. Jednak jsou to příběhy, které se pro mě staly známými poměrně nedávno, protože jsem nevyrůstal v rodině, kde by se o nich mluvilo. Zasáhly mě takovou úderností a zároveň velkou živostí, a tak se mi zdá, že jsou aktuální i do dnešní doby. Takže jsou to starozákonní příběhy, ale mám i moc rád novozákonní podobenství.“

A co dnešní umění? Jaký je jeho vztah ke křesťanství? A nakolik jsou evropské duchovní kořeny pramenem, ze kterého se dá i v postmoderní době čerpat?

Logo

Miro Pogran: „Nemám rád prvoplánovou nálepku křesťanské umění. Mnohdy mě velice osloví věci, které na první pohled nemají nic společného s křesťanstvím a jsou to třeba abstraktní věci. Já spíš mám rád a hledám v tom výtvarném umění něco, co mě oslovuje a co ke mně mluví. Takže bych rozlišoval umění na věci, které mě nechávají lhostejným, nějakým způsobem se to míjí s mým pohledem na svět, nebaví mě to. A pak jsou věci, které ke mně mluví. A to často nacházím i v umění, kde by se těžko dala taková nálepka dát.“

Miro Pogran se ve své tvorbě věnuje různým technikám.

Logo

Miro Pogran: „Velice rád používám úhel, pastely, akrylové barvy. Velice rád a vlastně většinu prací tvořím na papíře. To je materiál, který mám moc rád. Jednou někdo napsal o mých věcech, že jsou mnohovrstevnaté. Takže: mám rád struktury, mám rád linie, výraznou kresbu. Je mi tedy spíš bližší projev grafický než malířský.“

A jak se na dílo Mira Pograna dívají samotní návštěvníci? Možná odpověď napoví pohled do pamětní knihy.

„Měli jsme tam takový ohlas, jako že konečně něco jiného, než je všude jinde. Určitě to naplňuje ten vnitřní hlad po pravdě, světle, životě... po zdroji života.“

Miro Pogran: Pokoj (2003)

Pokud máte chuť nahlédnout do díla Mira Pograna, můžete se vydat do pražské galerie Perla, kterou najdete na Jánském vršku. Čas máte už jen do konce března.

autor: Kateřina Rózsová-Horálková
Spustit audio