Desítky tisíc lidí, kteří za druhé světové války museli pracovat v ghettech na území obsazeném nacisty, zatím nedostaly odškodné. Zákon o vyplácení důchodu ze zaměstnání v ghettu přitom Německo schválilo už v roce 2002.
Upozorňuje na to německý časopis Spiegel. Jak dodává, německé úřady asi 90 procent žádostí o odškodnění v minulosti zamítaly a mnoho úspěšných žadatelů peníze stále nedostalo.
Na takzvaný ghetto-důchod mají nárok lidé, kteří nespadají do kategorie nuceně nasazených nebo otrockých prací. Je to jiná kategorie a platí pro ni jiná pravidla, a to pravidla sociálního zabezpečení v německém státu.
Vyplácení těchto důchodů neustále vázne, protože existují různé právní kličky. Celá záležitost je v kompetencích spolkových zemí a cesta k prosazení je velmi dlouhá.
Naplnění rozsudku o vyplácení musí podpořit veřejný tlak
Spolkový sociální soud v Kasselu už loni rozhodl, že tito lidé mají své nároky. Existuje ale stejně dlouhá cesta implementace rozsudku do zákonodárných opatření na úrovni spolkových zemí. V některých případech se dá označit jako forma kvůli formě.
Jak rychle bude rozsudek implementován, záleží hlavně na tom, jak velký bude veřejný tlak. O jeho vytvoření se pochopitelně snaží samotné oběti. Tato záležitost ovšem v dnešních krizových dobách nemá úplně první prioritu získávání si veřejné pozornosti.
Lidé většinou znají poměrně dobře historii. Chyba proto podle berlínského zpravodaje Rádia Česko Jaroslava Šonky není ani tak v německé veřejnosti, jako v přehnaném formalismu soudů.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Tento pořad je k dispozici pouze ve streamu, a proto jeho podcast není k dispozici.
[
