Před šedesáti lety StB zasáhla proti klášterům v Československu

Před šedesáti lety, v noci ze 13. na 14. dubna, došlo k realizaci dlouho plánovaného zásahu komunistického aparátu, příslušníků StB, SNB a lidových milic proti mužským klášterům po celém Československu, takzvané ‚Akci K.‘ Více než dva tisíce řeholníků čekala internace v centralizačních klášterech, majetek řeholních řádů byl zabaven nebo rozkraden a některé klášterní stavby byly zpustošeny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Františkánský klášter v Kadani

Františkánský klášter v Kadani | Foto: Město Kadaň

„Byla to nejrozsáhlejší akce komunistického režimu proti církvi, která zlomila to, co je v církvi velice důležité, tedy řády,“ říká plzeňský biskup František Radkovský.

Přehrát

00:00 / 00:00

O komunistické Akci K, zaměřené proti mužským klášterům v Československu, mluvil na Rádiu Česko Ondřej Bratinka, historik a spolupracovník agentury Post Bellum.

„Akci K je třeba vnímat v širším kontextu. Byl to jeden z článků, a nutno říci, že úspěšný, v celém řetězci perzekuce církve. Bezprostředně před likvidací řeholních konventů se odehrál velký proces s představiteli řádů. To bylo pro komunistický režim velmi důležité. Proces měl propagandistický účel, mělo se poukázat na to, že řádová církevní činnost je neslučitelná s lidově demokratickým režimem,“ vysvětluje Ondřej Bratinka, historik a spolupracovník agentury Post Bellum.

„Kláštery byly nejproblematičtějším článkem církve pro komunistickou stranu. V tuhém stalinském režimu se de facto jednalo o ostrovy svobody a bylo velmi obtížné je infiltrovat agenty. Proto se veřejnost měla procesem připravit na jejich likvidaci,“ říká Bratinka a pokračuje:

„Režim se snažil lidem ukázat, že církevní život v klášterech je jen zástěrkou zpravodajské činnosti. Prakticky se komunisté báli, že mohou mít kláštery na obyvatelstvo pozitivní, pro komunisty negativní, vliv.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O Akci K komunistické StB, zaměřené proti řeholníkům v Československu, mluvil na Radiožurnálu plzeňský biskup František Radkovský.

Samotná Akce K měla vojenský charakter. Byla do nejmenších podrobností dokonale zorganizována. Kláštery byly obklíčeny jednotkami Lidových milicí, příslušníky SNB a StB. Mniši byli vyzváni, aby si do deseti minut sbalili své věci a byli postupně odváženi do internačních táborů.

Akce na mnoha místech probíhala dramaticky. Na Slovensku je zdokumentováno několik případů, kde obyvatelstvo z okolních obcí a měst s holemi v rukou dočasně milicionáře a policisty zahnalo.

Klášterní řehole nebyly obnoveny

Během celé Akce K bylo do centralizačních klášterů převezeno 2376 mnichů z 28 řádů a z 219 řádových domů, 175 z nich skončilo v internačních klášterech se zvlášť ostrým režimem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Katolický kněz František Kohlíček vzpomíná v pořadu České televize ‚V zajetí železné opony‘ na uvěznění v internačním táboře pro řeholníky v městě Želivě.

„Část starších zůstala v internačních klášterech, mladší členové byli povoláváni k praporům PTP, tedy pomocným technickým praporům armády,“ uvádí historik Jaroslav Šebek.

„Mnozí z internovaných mnichů také pod různými záminkami putovali do vězení. Internační tábory se likvidovaly až v roce 1955. Internace tedy trvala až tři roky. Kláštery nebyly obnoveny a všichni ti, kteří nezůstávali ve vězení, museli odejít do civilu,“ dodává historik Ondřej Bratinka, podle kterého je nejhorší ranou pro církev právě přerušení kontinuity řádového života, z čehož se bude církev vzpamatovávat desítky let.

Tehdejší události ode dneška připomíná výstava s názvem Zpráva o Akci K v plzeňském kostele svatého Bartoloměje.

Jan Piroch, Jan Bumba, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme