Manželé Kaczyňští budou pohřbeni na Wawelu - Polsko rozděleno

14. duben 2010

Jedno je nezpochybnitelné. Leteckou tragédii, kdy při cestě na smuteční akci do Katyně u příležitosti 70 výročí hromadné vraždy 22 000 polských důstojníků sovětskou NKVD v roce 1940 zahynul prezident Lech Kaczyňski, jeho manželka a dalších 9 desítek vysoce postavených polských činitelů nesou tragicky téměř všichni Poláci.

Včerejší prohlášení krakovského arcibiskupa kardinála Stanislawa Dziwisze, že bude prezidentských pár v neděli pohřbem na Wawelu, historickém sídle polských panovníků vedle králů přímo v kryptě zakladatele novodobého Polska maršála Józefa Pilsudského vyvolalo v zemi debatu. Je Lech Kaczyňski v uvozovkách dostatečně zasloužilý, aby mohl být pohřben právě tam?


Kontroverzi vyvolává už skutečnost, že za rozhodnutím pohřbít prezidentský pár na Wawelu stojí rodina Kaczyňských, především dvojče zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczyňski. Odpůrci pohřbu v Krakově tvrdí, že by rozhodnutí o tom, zda by měl být Lech Kaczyňski pochován vedle polských králů mělo být předmětem celospolečenské debaty a ne ukvapeným verdiktem, přijatým pod tlakem celonárodního smutku.


Rozhodnutí je definitivní. Lech Kaczyňski bude v historii prvním prezidentem, který bude na Wawelu pochován. Podle kardinála Dziwisze jako mučedník, který zemřel ve službě vlasti, když cestoval uctít památku katyňského masakru. Stoupenci zesnulého prezidenta předkládají poněkud pochybný argument, že masová účast na Poláků na rozloučení s prezidentským párem je zároveň akceptací jeho pohřbu na Wawelu.


Jejich oponenti varují. Krakow je bývalým královským sídlem, nikoli prezidentů. Ti by měli být pohřbíváni ve Varšavě, jako nynějším hlavním městě. Pochování maršála Pilsudského, do jehož krypty budou na Wawelu ostatky prezidentského páru uloženy v Polsku kontroverzi nevyvolává. Jde o nezpochybnitelného zakladatele novodobého Polska ačkoli jeho režim postupně ztrácel na demokratičnosti. Dosah zásluh Lecha Kaczyňského část společnosti zpochybňuje, navzdory tragickým okolnostem jeho smrti. Připomeňme, že do posledních momentů vyvolávalo jeho působení, zejména rivalita s premiérem Tuskem u Poláků kontroverze a prezident rozhodně nebyl považován za jednoznačně celonárodního vůdce.


Výhrady vyjádřily i významné osobnosti Polska. Někdejší vůdce Solidarity a pozdější prezident Lech Walensa vyjádřil svou nespokojenost, nicméně zdůraznil, že pokud církev, za jejíhož věrného stoupence se považuje rozhodla jak rozhodla, je nucen to přijmout. Protest proti pohřbu Kaczyňských na Wawelu vyjádřil i světoznámý režisér Andrzej Wajda, autor filmové adaptace katyňského zločinu. Toho rozhodně nelze považovat za odpůrce bratří Kaczyňských. Podle režiséra není k pochování prezidentského páru vedle králů a maršála Pilsudského důvod. Andrzej Wajda je přesvědčen, že byl Lech Kaczyňski natolik skromným člověkem, že by si ani nepřál, aby podobná rozhodnutí padala na výhradní na přání rodiny. Podle některých komentářů znamená kontroverzní rozhodnutí církve konec celonárodní tryzny a jednoty. Již zmiňovaný režisér Andrzej Wajda varuje. „Myslím, že je odvolávání se v takovém případě na přání rodiny neadekvátním postupem. Může to vyvolat široké protesty a rozdělení polské společnosti. Možná nejhlubší od pádu komunismu v roce 1989. První protesty se skutečně udály, byť počty jejich účastníků dosahují jen stovek. S ohledem na krátký časový úsek od katastrofy to ani není překvapivé.


Pochybnosti se koneckonců objevily i v řadách církve, byť těsně před definitivním rozhodnutím krakovského arcibiskupa kardinála Dziwisze. Podobný názor jako režisér Andrzej Wajda zastával například biskup Tadeusz Pieronek. Rozhodování o tom, kde by měl být prezidentský pár by nemělo vzejít podílet jen z řad rodinných pozůstalých, ale vyjádřit by se měla celá země a to ne bezprostředně po tragédii, aby rozhodnutí nebylo unáhlené. Možná by bývalo stálo za úvahu pohřbít zesnulého prezidenta na jiném důstojném místě a po celonárodní diskuzi jeho ostatky na Wawel případně dodatečně převést. Stejně jako tomu bylo v případě předsedy polské exilové vlády Wladyslawa Sikorského, který podobně jako Lech Kaczyňski zahynul při leteckém neštěstí.


Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio