5 let pontifikátu Benedikta XVI.
"Kdyby Jan Pavel II. nebyl papežem, byl by filmovou hvězdou. Kdyby nebyl papežem Benedikt XVI., byl by univerzitním profesorem." Takto srovnávala americká CNN Josepha Ratzingera s jeho předchůdcem Karolem Wojtylou. Joseph Ratzinger byl zvolen papežem 19. dubna 2005. Co přinesl jeho pětiletý pontifikát?
Když nastupoval kardinál Ratzinger na Petrův stolec, předcházela ho pověst konzervativce. Mnozí měli obavy, že se církev uzavře ještě víc do sebe. Nic takového se nestalo. Konzervativismus papeže Benedikta je inteligentní, moudrý a schopný dialogu, říká profesor Tomáš Halík:
Tomáš Halík: „On je skutečně kompetentním partnerem v dialogu s tím současným sekulárním liberalismem a evergreenem papežových promluv zůstává požadavek nové aliance mezi vědou a vírou, mezi vědeckým racionalismem a náboženstvím.“
Podobně jako jeho předchůdce zdůrazňuje, že náboženství bez přemýšlení by vedlo k fundamentalismu a fanatismu. A naopak racionalismus bez spirituality a etiky by byl jednostranný a nebezpečný.
Tomáš Halík: „Já velmi oceňuji na tomto papeži, že pokračuje v tradici mezináboženského dialogu. Samozřejmě ne vždy se to daří. Pamatujme na jeho řezenský projev, který, protože z něho byla vytržena ze souvislostí jedna věta, vyvolal veliké vzrušení ve světě, ale nakonec i toto zrušení vedlo k prohloubení dialogu a myslím si, že ten intelektuální dialog mezi muslimským světem a křesťanským světem je dneska dál, než byl kdykoli před tím. Podobně je to se světem židovským.“
Papež Benedikt se snaží porozumět sekulárnímu světu a ví, že se církev musí otevřít i těm lidem, kteří mají o náboženství jen mlhavou představu. Bývalý předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý oceňuje papežovy důrazy na sociální otázky:
Pavel Černý: „Já jsem víckrát s velkou radostí četl encykliku Caritas in veritate - Láska v pravdě a to je skutečně vynikající encyklika, která má široký, mohli bychom říci ekumenický záběr. A je velkou pomocí ve vyjasnění naléhavých otázek ve vztahu církve a společnosti v současné době.“
Pavel Černý ale postrádá jasnější ekumenickou linii. Protestanty si papež proti sobě popudil, když v roce 2007 vydala Kongregace pro nauku víry dokument, podle něhož nejsou reformované církve "církvemi" ve vlastním smyslu slova.
Pavel Černý: „A teď v té poslední době bych očekával, že by se mohl radikálněji postavit k těm pedofilním skandálům, která jsou v médiích hodně propírány, tam, myslím, že by šlo jednoznačněji promluvit za církev.“
Rozpaky vzbuzuje i jistá vstřícnosti Benedikta XVI. vůči tradicionalistům z okruhu zemřelého arcibiskupa Lefébra. V roce 2009 způsobilo skandál papežovo rozhodnutí rehabilitovat čtyři biskupy Bratrstva Pia X., mezi kterými byl i popírač holocaustu Richard Williamson. Ať už patříme k papežovým obdivovatelům či kritikům, jedno mu upřít nemůžeme. Dnešní svět mu naslouchá a jeho slova bere vážně.
