Pákistán a Facebook
Žijeme v časech moderních technologií, které propojují svět jako nikdy předtím. Občas to vede k nečekaným reakcím. Běžná věc v jednom kulturním prostředí se může chápat jako naprosto nepřijatelná v jiných končinách. Cosi takového nastalo v Pákistánu kvůli internetovým sítím – a Daniel Raus si položil otázku, zda je za vším skutečně jenom rozdíl kultur.
„Smrt Facebooku“ – skandovali demonstranti v Pákistánu a vybíjeli svůj hněv kromě jiného tradičním pálením americké vlajky. Pobouřilo je to, že jeden z uživatelů této sociální webové sítě spustil soutěž kreseb (nebo spíš karikatur) proroka Mohameda. Záměr byl dobrý – svoboda projevu – ale reakce v dalekém Pákistánu nečekané.
Před více než týdnem tam byly soudně zablokovány stránky Facebooku. Orgán, který dohlíží na telekomunikace, zakázal posléze i oblíbenou síť YouTube (na které si můžete pustit různá videa a klipy), stejně jako dalších 1200 stránek, včetně známé encyklopedické Wikipedie. „Smrt Facebooku“ nabrala tedy docela konkrétní podobu a dva a půl miliónu pákistánských uživatelů na svých počítačích oblíbené stránky nenašlo.
Jenomže, co čert nechtěl. Mezi uživateli je mnoho dětí ministrů a vlivných představitelů země. Takže po počátečním odhodlání převládlo spíš jisté rozčarování. Mimochodem, zablokované sítě představují celou čtvrtinu internetového provozu v Pákistánu. Začalo se mluvit o tom, že mladá generace si přece za pomoci těchto sítí utužuje vzdělání. Navíc autorka karikatury, která inspirovala stránky Facebooku, se omluvila a vysvětlila, že s celou akcí nemá nic společného.
Jde o jistou Molly Norrisovou ze Seatlu, která původně protestovala proti stažení jedné epizody seriálu „South Park“ z vysílání televizního kanálu Commedy Central. Někdo další ale spustil (nezávisle na ní) stránky na Facebooku, které se dají přeložit jako „Den kreslení Mohameda“. Facebook patří společnosti Google, a ta nakonec sama všechno stáhla. Její vedení dalo ale jasně najevo, že celá věc je pouze zástupný problém a důvody ostrých pákistánských reakcí jsou ve skutečnosti politické.
Jisté je, že obrázky proroka Mohameda jsou pro mnoho muslimů mimořádně citlivou záležitostí. Jejich autorům za ně hrozí smrtelné nebezpečí, konají se proti nim vášnivé demonstrace, umírají kvůli nim lidé a vyjadřují se k nim světoví politici. Je tedy možné, že žijeme ve století, které vstoupí do dějin jako „věk karikatur“. I to je vlastně svým způsobem karikatura.
