Terapeutická komunita Vršíček

29. květen 2010

Narkomani, bezdomovci, pochybné existence. Kdo by se s takovými lidmi dobrovolně stýkal? A kdo by vynakládal čas a peníze na jejich uzdravení a navrácení do normálního života? Náš spolupracovník Petr Vaďura našel takové lidi na Vršíčku – tak se alespoň jmenuje terapeutická komunita, do níž nás ve svém příspěvku zve.

Dokáží křesťané vyjít vstříc narkomanům? Abych našel odpověď na tuto otázku, navštívil jsem terapeutickou komunitu Vršíček, jejímž zřizovatelem je Evangelická církev metodistická v Plzni. Komunita se nachází v bývalé hájovně nedaleko Rokycan. A zde už nás vítá zaměstnanec komunity pan Miloslav Čech.

Co se zde vlastně všechno nachází?

„Kuchyň, denní místnost a pokoje klientů. Naše kapacita je dvanáct klientů, ovšem chystáme velkou rekonstrukci, po které by se měla zvýšit až na dvacet klientů.“

Jak vlastně působíte terapeuticky?

„Náš program není psychiatrického druhu, není to léčebné zařízení. Říkáme tomu ‘učednický program‘, to znamená, že aplikujeme biblické principy a křesťanské principy do života těch našich klientů. Kromě toho nám sem dojíždí doktor Blažek z dobřanské léčebny a součástí programu je např. také pracovní terapie.
Tady pán je naším klientem.

Jak se cítíte v komunitě?

Klient: „Cítím se velice dobře díky pochopení a velice pěknému přístupu personálu. Já jsem osobně byl překvapen, že nad očekávání dobře.“

Vedoucí programu pan Petr Balous. Jak funguje vaše komunita?

„Naši klienti tady bydlí zhruba rok. Většina programu se odehrává ve skupině. Musí vařit, uklízet dům, pomáhat s úpravami zahrady atd. Pomáháme jim s jejich psychickými problémy, v navazování vztahu s rodinami, dát do pořádku jejich zdraví. Máme tady sociálního pracovníka, který jim pomáhá zase s vyřizováním dluhů a vyřizováním různých problémů se soudy, které mají díky své minulosti. Pak tady samozřejmě probíhá tzv. skupinová terapie. Díky projektu z Evropské unie se nám podařilo vybavit učebnu počítači, tudíž klienti mají možnost se naučit pracovat na počítači.“

Pane Čechu, jak vlastně funguje ta duchovní stránka vašeho programu?

„Každý den ráno zahajujeme tzv. ranní komunitou nebo ranním ztišením, kdy čteme různé úryvky z Bible a otevřeně, volně si o tom povídáme. Snažíme se ty klienty nějak povzbudit, nasměrovat pro ten den. Součástí programu je také návštěva biblických hodin v Plzni ve sboru Evangelické církve metodistické a rovněž jezdíme v neděli na nedělní bohoslužby.“

No a reakce klientů?

„Ta reakce je samozřejmě individuální, ale vesměs pozitivní, protože my je nenutíme k víře, jsou tam v roli pozorovatele.“

Mění se jejich životy?

„To je rovněž individuální záležitost, ale jsme rádi, když se to povede, když ten klient dojde k jakémusi zlomu, bodu obratu, kdy skutečně si – dejme tomu – sáhne na dno, nebo opravdu pozná, že je potřeba s jeho životem radikálně něco změnit. A potom se dostaví skutečný obrat a přináší to i své ovoce. Ovšem ten program je dobrovolný, tzn. nemůžeme bránit ani v tom některým prostě se sebrat a ten program přerušit a odejít. To jsme samozřejmě potom méně šťastni...“

autor: Petr Vaďura
Spustit audio